Pán je plný soucitu a slitování
Milí přátelé a čtenáři Fchodovin,
hodně mi v poslední době rezonuje slovo soucit a slitování. Svatý Jakub ve svém listě píše: „Pán je plný soucitu a slitování.“ Chtěla bych více každý den vnímat Pána i z tohoto pohledu. Když to přeneseme na události, které se staly o Velikonocích Pánu Ježíši, nelze Ho ani vidět jinak. Jak bychom si mohli vysvětlit, že i když byl Ježíš bez hříchu, šel pokorně jako ovce vedená na porážku na Golgotu? Neměl s námi slitování? On věděl, že teď vykonává cestu pro nás. Tam jsme měli a máme jít my. On ale všechna naše pochybení, hříchy a zlo vzal na sebe. Měl s námi soucit a slitování. A to nejen tehdy, ale to trvá do dnešních dní. My stále padáme pod tíhou svých prohřešků a On má s námi soucit a slitování. Odpouští nám, to je ten soucit. Nepočítá nám naše hříchy. A co my? Nechceme se lynčovat sami? Nechceme se vykoupit dobrými skutky? Máme dost pokory a umíme uznat svou vinu, litovat jí a prosit Boha za odpuštění? Umíme toto odpuštění přijmout a žít z Jeho soucitu a slitování? Kéž bychom to uměli a měli pak soucit a slitování s druhými.
Katka
