Kamkoli potok pronikne, všechno bude uzdraveno a ožije
Milí čtenáři Fchodovin,
vstupujeme do období, na jehož konci nás čekají největší křesťan- ské svátky – Velikonoce.
Každý rok jsme během postní doby vedeni k většímu usebrání a soustředění se na to, jak žijeme a jaký prostor dáváme Pánu. Máme zku- šenost, že jak „poctivě“ prožijeme postní dobu, tak „krásně“ prožijeme připomínku událostí Sva- tého týdne včetně velikonočních liturgií. Během sobotní vigilie obnovujeme svůj křest a jsme pokropeni křestní vodou. Zpívají se přitom krásné zpěvy. Například: Kam ta voda pronik- la, byli uzdraveni a volali: Aleluja, aleluja… Díky křtu jsme se stali křesťany, a tím máme i ducha Ježíše.
Jsme vedeni, abychom měli své nitro ote- vřené pro přijetí Ducha svatého, a to každý den. Znovu a znovu si volit Pána Ježíše jako svého Pána, a tím dostávat Jeho ducha. A tak si mů- žeme sami na sebe vztáhnout verš z Ezechiela 47:9: „I stane se, že… kamkoli potok pronikne, všechno bude uzdraveno a ožije.“
Když budeme žít v tak velké blízkosti Pánu, lépe řečeno On bude v nás a my v Něm, pak proud Jeho ducha z nás bude vycházet a dotýkat se všech kolem nás. A lidé a i vztahy mezi lidmi budou uzdraveni.
Nepřijdeme a neuzdravíme je my svou silou, ale Pán si nás využije pro své dílo. Kéž nás tato postní doba vede ke stále hlubšímu a opravdo- vějšímu vztahu s opravdovým pramenem živé vody a kéž skrze nás přichází Ježíšovo uzdravení na ty, kteří ho potřebují.
Přeji nám všem požehnané prožití Svatého týdne a Velikonoc.
Katka
