Markéta Rusová: Celý svůj život beru jako cestu do konečného cíle

Markéta Rusová: Celý svůj život beru jako cestu do konečného cíle
12. 4. 2021, 08:30 | Doporučit

Paní Markéta Rusová je neobyčejně vstřícná paní. V úterý jsme se dohodly, že ji navštívím, a z původního termínu „někdy příští týden se ozvu“ mi postupně odsouhlasila třetí změnu, a nakonec jsme se viděly už v sobotu a bylo to nádherné posezení, ze kterého jsem si kromě zápisků v notebooku odnesla krásný pocit. Její touha být Bohu blíže a svým hledáním ho poznávat a více milovat je doslova nakažlivá.

Paní Markéto, kdy jste se narodila a odkud pocházíte?1941 

Narodila jsem se v roce posvěcení chodovského kostela v roce 1938 na Pankráci, asi po dvou letech rodiče v Chodově postavili domek a od té doby jsme se pohybovali tam. Tatínek byl ve Spolku pro postavení kostela (Václav Janota – viz Fchodoviny … a Almanach). V Chodově jsem vychodila základní školu a potom, jelikož rodiče byli známí tím, že chodí do kostela, ředitel rozhodl, že musím jít z jejich vlivu. Nabídli mi obor kominictví nebo internát. Spolu se sestřenicí jsme na tom byly obě stejně. K sestřenici mám velmi blízko. Vyrůstaly jsme spolu a dodnes se vídáme. Náhodou tou dobou otevřeli v Benešově internát při stavební průmyslovce, a díky tomu jsem se dostala do stavebnictví. Pak jsem byla zaměstnaná v Hydroprojektu jako konstruktérka. Maturovala jsem v roce 1957. V roce 1958 jsem se vdávala, můj manžel byl nedaleký soused Miloslav Rus, který byl o 8 let starší.

 

Máte nějaké sourozence?Pan Janota s rodinou na farní zahradě při Slavnosti Těla Páně – manželka Žofie, syn Václav, dcera Markéta (Rusová) – v roce 1950

Měla jsem o čtyři roky mladšího bratra Václava. Letos v lednu umřel.

 

Podle první věty Vaší odpovědi soudím, že ke kostelu sv. Františka máte odmalička hluboký vztah ...

Žila jsem v jeho blízkosti opravdu odmala. Velkým vzorem mi byla paní Marta Boháčová. Od ní jsem okoukala, jak to chodí po praktické stránce.

 

Kolik se Vám narodilo dětí?

S manželem jsme měli tři děti. Žili jsme s jeho rodiči v jejich domku blízko nás. Nejdříve se narodil v roce 1963 syn Ondřej, pak dcera Kateřina a Tomáš. Všechny šly za sebou tak po třech letech.

 

Svatba 1958Byl Váš manžel věřící člověk?

Manžel věřící nebyl, ale byl to velice čestný a poctivý člověk.

 

Jak vzpomínáte na dětství a výchovu rodičů?

Rodiče byli ve třetím řádu sv. Františka, stále mě vodili k Panně Marie Sněžné, kde měli ústředí, působil tam tehdy otec Urban. Víru mi předali. Dostalo se mi františkánské výchovy. Předali mi hodnoty a vše, co pokládali v životě za důležité. Dnes však musím říci, že to bylo jednostranné. Pohybovala jsem se kolem kostela, kolem věřících lidí, aniž bych měla styk se svými vrstevníky mimo školu. Ale i když mě potkalo cokoliv, v každé situaci jsem cítila víru.

 

Jak jste pak prohlubovala svou víru v době hluboké totality?

Ráda vzpomínám na tajná setkání s P. Řehořem v bytech, do kterých jsme museli vstupovat postupně a také postupně odcházet, abychom nebyli nápadní. Setkání bylo buď u nás, nebo u Pecků. Na těchto večerech nás dovzdělával právě pan Pecka. Ten byl hlavní pilíř. V té době probíhalo sbližování křesťanů a marxistů. Takže to bylo hlavně na toto téma. Přišlo vždy několik lidí, kteří něco studovali.

 

Co dělaly děti v té době? Už spaly?

Spát jít nechtěly, koukaly na nás dírou na cirkulaci teplého vzduchu. To víte, byla návštěva, a to se jít spát moc nechce. Manžel se toho také zúčastňoval.

Markéta Rusová

 

 

 

Další životní náplní paní Markéty byly tři oblasti. První je dvacetileté dopisování si s vězněm, další starání se o maminku na sklonku jejího života a třetí kostelničení v KCMT.

 

 

Jak došlo k tomu dopisování si s vězněm?

Po revoluci jsem se chtěla jako křesťanka projevit také činy. Přes Charitu ČR jsem se začala věnovat jednomu vězni. Jmenuje se Lojza a v té době mu bylo dvacet let. V bláhové naději, že ho předělám. Že když uvidí, jak se hezky k němu chovám, i on se začne chovat lépe.

 

A jak to dopadlo?

Přiměla jsem ho k tomu, že začal kreslit. Začala jsem mu do dopisu kreslit obrázky. On se toho chytil a věnoval se kresbě a vyhrál v soutěži. Dost intenzivně kreslil různé náměty. Pak mi obrázky v balíčcích posílal.

 

Jak to, že byl ve vězení dvacet let? To byl vrah?

Ale kdepak. Ono to bylo natřikrát. Vždy byl propuštěn na svobodu. Ve vězení se choval příkladně. On byl z dětského domova a navíc psychicky narušený. Byl také závislý na automatech, to jsem nevěděla. Zamotal se do nějaké akce a byl zase za mřížemi.

 

Kromě dopisů jste se mu věnovala i jinak?

Byl i u nás doma, což se tedy nemá. Během výkonu jsem mu posílala věci podle jeho seznamu. Když to přesáhlo váhu, musela jsem to z pošty jít domů zase přebalovat. Bohužel se stále vracel do vězení. Dělala jsem, co bylo v mých silách.

 

Co s ním bylo potom?

Když ho pustili už potřetí, přišel si ke mně uložit nějaké těžké kufry. Ani jsem se do nich nedívala, ale divila se, co v nich asi může mít. Pak, když přišel, řekla jsem, že končím, že už na to nemám nervy. i do KCMT za mnou přišel. Zase jsem mu dala nějakou korunu. Když pak přišel ke mně domů a já řekla, že končím, pochopil to.

 

Další etapa byla starání se o matku …

Když jsem v roce 1995 šla do důchodu, vzala jsem si maminku k sobě. Ona pak po různých rodinných peripetiích bydlela v podnájmu v Michli. U nás měla svůj pokojík s balkonem. Mohla jsem se jí plně věnovat. Žila jsem tím, že se o ni starám. Umřela doma, nechtěla jsem ji dát do nemocnice. Byla několikrát zaopatřená. Dožila se vysokého věku 104 let. Ráda se modlila růženec, užila jsem si s ní krásná léta. Umřela před 15 lety.

 

Jak jste se zapojila do služby kolem KCMT?

Po smrti matky jsem byla už volná. V kostele u sv. Františka už bylo dost kostelníků. Ani nevím, jak jsem se dostala do KCMT ke kostelničení. Už jsem tuto službu měla z mládí okoukanou. Bylo nás tehdy několik žen pomocnic. Postupně se odstěhovaly nebo jsou nemocné. Zůstala jsem tam nakonec z původní party jediná.

 

Jak vzpomínáte na začátky KCMT? (KCMT bylo vysvěceno v roce 2007, pozn. redakce.)

Vzpomínám na to ráda, byly jsme nadšené, vše jsme s elánem dělaly. Hlavně úklidy kolem tanečních, vše jsme ručně na smetáku vytíraly. Postupně se to začalo vylepšovat a modernizovat.  S tím, jak se aktivity rozšiřovaly, ubývaly síly a bylo třeba hledat někoho stálého na úklid.

Vzpomínám si, že jsem nabádala, aby se i ostatní zapojili do prací kolem KCMT – vylepovala jsem výzvy na sklo u koutku pro děti za kaplí. Až když přišla nová paní ředitelka, Vlasta a ostatní, už to vzalo jiné obrátky.

Teď už toho moc nestíhám. Síly ubývají, omezuji službu na kostelničení kolem nedělní ranní mše a drobností kolem prádla. Dříve jsem i prala a žehlila ministrantské alby. Teď už jen vyvařuji a žehlím potřeby na bohoslužby.

 

Druhým rokem již také nebydlíte v Chodově ...

Prodali jsme domek, protože nebyly prostředky na údržbu a opravu. Dům byl dost zchátralý. Díky Bohu teď bydlím v domě s pečovatelskou službou na Roztylech.

 

Jak se Vám tady líbí?

Jsem velice spokojená. Děkuji, že tady v klidu, v zeleni a pohodlí mohu žít, než mě Pán k sobě zavolá.

 

Máte nějaké oblíbené knihy?

Teď hodně studuji komentáře k Bibli, i na internetu. Oslovuje mě Ladislav Heryán. a evangelický farář Jan Heller. Například kniha Rozhovory nad Biblí – Znamení odkazující k nebi, kde hlavně vysvětluje Starý zákon. Je potřeba znát souvislosti a znát tu dobu. Mám všechny knížky Pána prstenů. K tomu se hodně vracím. Ze začátku jsem si myslela, že tam není o Bohu zmínka, až pak jsem pochopila, že to  je celé o Bohu. To mě oslovuje také. To si podtrhávám, co řekl ten a ten. Je to velice a velice krásné. Na Youtube mám ráda komentáře Vacíka nebo Orko Váchy. 

 

Kolik máte vnoučat?

Mám od dcery pět vnoučat a jednu pravnučku.

 

Máte nějaké poutní místo? Nebo kam byste se ráda vracela.

Nemám vztah k poutím jako takovým, ale P. Marii ráda mám. Pro mě je důležité se klanět Ježíšovi v Nejsvětější svátosti a tam ho uctívat. Vnímám Jeho přítomnost i ve svém srdci. Rozumím lidem, vykonávají poutě a prosí o přímluvu P. Marii, je to pro ně důležité a přináší jim to něco pozitivního, není to ale můj šálek kávy.

Ani nemám nějaké místo, kam bych se ráda vracela. Nějak netíhnu k místům, celý svůj život beru jako pouť, cestu, směřování do konečného cíle v nebi.

 

Co byste vzkázala čtenářům?

Každého obrátí to jeho hledání. Pán Bůh si nás najde. Víra je o vztahu srdce mého a srdce Ježíšova. Nejde o chození do kostela, ale jde o vztah. Víru nelze vyjádřit a předat dalším slovy, i kdyby to člověk jak moc chtěl. Slova vůbec nestačí. Je to hledání a hledání až do konce.  Jsem ráda za vztahy. Díky komunikaci s lidmi se člověk učí sebereflexi. Nesmí se izolovat. Člověk se učí dál a dál.

 

Litujete něčeho v životě?

Nemůžu říct, že bych něčeho litovala. Člověk to musí prožít i s těmi chybami, všechno má svou váhu a z chyb se dá poučit. Člověk hledá dál a dál a jde za Ježíšem dál a dál. Víru, že ho neopustí, to je potřeba si uvědomit. Za žádnou cenu se nenechat odloučit od Ježíše, ať je člověk v jakémkoliv rozpoložení. Dívat se dál dopředu přes všechna klopýtnutí. Také jsem si myslela, že vnukům předám víru. Ale není to myslitelné. Sami si k tomu musí dojít.„Víra je o vztahu srdce mého a srdce Ježíšova“

 

Co byste si chtěla splnit? Máte nějaké přání?

Přání žádné nemám, snažím se žít přítomností. Takovým mým úkolem je překonat spolu s Ježíšem strach z umírání. Protože nikdo není ihned ochoten umřít. Moje touha je se hlavně nikdy neodpojit od Ježíše, hlavně v umírání. Jinak nemám žádná přání. Můžu jedině děkovat. Jsem vděčná, že mě Pán nechává tady žít, abych něco promyslela a pochopila. To ticho je na to dobré.

 

 

Paní Markéto, ještě jednou moc děkuji za ochotu se s námi podělit především o svůj vztah k Bohu, o to, co prožíváte a jak vnímáte Boha a Jeho vedení. Přejeme Vám ještě hodně krásných chvil, Božích doteků i Jeho vedení.

Katka Friedová

 

Fchodoviny 6/2020 ŘÍJEN

Předchozí měsíc
Následující měsíc
Po Út St Čt So Ne
        1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

2024 Flyer

-------------------------------

kostelik+kcmt

Příprava na manželství 2023-24

Příprava na manželství 2023-24

plakát 2023-příprava-na-m-zind

Jak se dá slavit neděle, když nemohu do kostela?

KCMT- foto hotel Kupa
KCMT- foto hotel Kupa
Popeleční středa
Popeleční středa
KCMT - sál s výhledem na terasu
KCMT - sál s výhledem na terasu
Velikonoce
Velikonoce
Frantisek-jaro
Frantisek-jaro
KCMT - liturgie
KCMT - liturgie
uvedení nového kaplana
uvedení nového kaplana
KCMT- venkovní pohled na terasu
KCMT- venkovní pohled na terasu
František-zima
František-zima
KCMT z dronu jaro
KCMT z dronu jaro
KCMT z dronu
KCMT z dronu
sv. František - liturgie
sv. František - liturgie
Komunitní centrum Matky Terezy
Facebook Předchozí Další