Líbilo se mi, milí čtenáři Fchodovin,v jednom starém kázání pro děti z roku 1946, jak jsou děti motivovány k modlitbě svatého růžence:
„Je to krásná modlitba. Či není to krásné, když svou pozemskou maminku zahrnujeme ne jedním, ale několikerým vroucím zvoláním: Mamko, maminko, maminečko?! Jako to dělají malé děti? Jejich celá řeč spočívá ve slovíčku neustále opakovaném: „Mama!“ A když se modlíme při růženci Zdrávas za Zdrávasem, vkládáme do každého andělského pozdravu svou stupňovanou lásku k Panně Marii. Přitom myslíme na události ze života Pána Ježíše a Panny Marie podle jednotlivých tajemství. Děti, zkuste to jednou: modliti se růženec před obrázky v biblické dějepravě. Dívejte se na ně a rozjímejte o nich a přitom se vždy modlete jeden desátek svatého růžence. Pak už nikdy se vám nebude zdáti růženec příliš dlouhý. Jak je krásné, najdeme-li si věrného přítele, který se raduje z naší radosti a truchlí s naším bolem. Takoví přátelé jsou velmi vzácní. Ale růženec jest takovým dobrým druhem našeho života.“
Myslím, že někdy potřebujeme, my dospělí, kázání pro děti. Mít to hezky polopatě naservírované. Je dobré a potřebné nebýt na těžkosti sám. Skrze modlitbu růžence můžeme vše svěřovat do rukou Panny Marie, která stejně jako naše maminky nechce, abychom se trápili. Dále předkládá naše prosby svému Synu – Bohu – Ježíši Kristu. Někdo může říci, že se modlí přímo k Ježíši. Ano, to je správné, ale v této modlitbě k Němu přistupujeme i s Jeho matkou. Na jiném místě kázání pro děti jsem se dočetla i o dalších rysech této modlitby. Je například uklidňující ve strachu. Panna Maria nám přináší pokoj a zklidnění, důvěru, že Pán má danou věc ve svých rukou a nejsme v tom sami. Požehnaný říjen – měsíc každoročně zasvěcený modlitbě svatého růžence.
Katka
(Úryvek z knihy Dr. Čeněk Tomíško: Dětským duším. Promluvy pro katolické dětské besídky a junácké oddíly, vydalo nakladatelství Vyšehrad v Praze roku 1946).