Milí přátelé a čtenáři Fchodovin.
Nyní před Vánocemi mě oslovily verše z Žalmu 107:19-21: „A když ve svém soužení úpěli k Hospodinu, zachránil je z tísně: seslal slovo své a uzdravil je, zachránil je z jámy.“ Každý rok slavíme Vánoce, připomínku narození Ježíše. Zkusme se na tyto události podívat zase z jiného pohledu. Bůh Otec opravdu stál o to, abychom nežili v jámě zmaru, nebyli nemocní, nežili v tísni. V modlitbě Anděl Páně se modlíme: „A slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi.“ Ježíš se narodil, žil a umřel. Ale víme a věříme, že vstal z mrtvých, seslal svého Ducha a skrze víru žije v našich srdcích dále. To Slovo je zde mezi námi stále. Může uzdravovat, zachraňovat, vytahovat z jámy. Stačí, abychom mu znovu a znovu věřili, znovu a znovu se snažili každý den vyjadřovat svou důvěru v Ježíšovu pomoc a zvali Ho do míst zmaru, tísně, úzkostí a nemocí. Můžeme zakusit Jeho blízkost a ta nás uzdraví, posilní, naplní radostí a pokojem. Kéž jsou pro nás tyto Vánoce oslavou i našich narozenin, takového znovuzrození pro Pána. Znovu vyjití na novou cestu s Pánem.
Katka
