Jestliže je pravda, že „pod nebem není lidem dáno jiné jméno“ (srov. Sk 4,12) kromě Ježíše Krista, Vykupitele lidstva, je stejně tak mimořádně pravdivé, že ve 12. a 13. století, v době takzvaných svatých válek, uvolněných mravů a falešného náboženského zápalu, „se na světě zrodilo slunce“: František, syn bohatého obchodníka, který se stal chudým a pokorným, skutečným alter Christus (druhý Kristus) na zemi, poskytujíc světu hmatatelné příklady života podle evangelia a skutečný obraz křesťanské dokonalosti. Naše doba se příliš neliší od té, ve které žil František, a právě proto je jeho učení dnes možná ještě aktuálnější a srozumitelnější. V čase, kdy ubývá křesťanské lásky, šíří se nevědomost jako zlozvyk a ti, kdo vyzdvihují soulad mezi národy, činí tak spíše z egoismu než z upřímného křesťanského ducha; v době, kdy virtuální svět převládá nad skutečným, společenské neshody a násilí jsou součástí každodenního života a mír se stává každým dnem nejistějším a vzdálenějším, ať nás tento Rok svatého Františka povzbudí, každého podle svých možností, k napodobování Chudého z Assisi, k připodobňování se Kristu, nakolik je to možné, k tomu, abychom nepromarnili ovoce právě uplynulého Svatého roku: kéž se naděje, která nás vedla jako poutníky, nyní promění v horlivost a zanícení pro aktivní lásku.

„A v tom chci poznat, zda miluješ Pána a miluješ mě, jeho a tvého služebníka, zda budeš dělat toto, totiž: aby na světě nebyl žádný bratr, který by zhřešil, jak jen to lze, a po pohledu do tvých očíne odešel bez tvého milosrdného odpuštění, pokud o něj požádá“.

Těmito mimořádnými slovy, napsanými v známém listu Epistola ad quendam ministrum (Dopis jednomu ministrovi), svatý František nejenže poskytuje útěchu a rady neznámému bratrovi, ale především nastiňuje a zdůrazňuje základní pojem milosrdenství, který je neoddělitelně spjat s pojmem odpuštění a odpustků. A je to právě odpuštění, známé jako „Odpuštění z Assisi“ nebo „Porciunkulové odpustky“, které papež Honorius III. udělil jako výjimečné privilegiumpřímo Františkovi pro ty, kteří by po zpovědi a přijímání 2. srpna navštívili starobylý kostelík u Assisi, postavený před 800 lety na „malém kousku země“ (odtud název Porciunkule).

Se stejnou velkorysostí a radostí, s jakou světec, když viděl, že jeho modlitba byla vyslyšena Kristovým zástupcem, oznámil při vysvěcení Porciunkuly udělenou milost, a prozářil tak dav zde přítomný, Jeho Svatost papež Lev XIV., služebník naší víry a naší radosti, stanovuje, že od 10. ledna 2026, v souvislosti s ukončením řádného Jubilea, až do 10. ledna 2027 bude vyhlášen zvláštní Rok sv. Františka, ve kterém se má každý věřící křesťan podle příkladu světce z Assisi stát sám vzorem svatého života a neustálým svědkem pokoje.

Pro dokonalejší dosažení stanovených cílů uděluje Apoštolská penitenciárie prostřednictvím tohoto dekretu vydaného v souladu s vůlí Svatého otce u příležitosti Roku svatého Františka plnomocné odpustky za obvyklých podmínek (svátostná zpověď, přijímání eucharistie a modlitba podle úmyslů Svatého otce), které lze uplatnit také za duše v očistci:

1) členům:

– františkánských rodin prvního, druhého a třetího řádu, regulovaného i sekulárního;

– institutům zasvěceného života, společnostem apoštolského života a veřejným nebo soukromým sdružením věřících, mužským i ženským, kteří zachovávají Řeholi svatého Františka nebo se inspirují jeho spiritualitou nebo jakoukoli formou pokračují v jeho charismatu;

2) všem věřícím bez rozdílu 

kteří se s duší odpoutanou od hříchu zúčastní Roku svatého Františka tím, že navštíví v podobě pouti jakýkoli františkánský klášterní kostel nebo místo modlitby kdekoli na světě, které je zasvěceno svatému Františkovi nebo s ním je z jakéhokoli důvodu spojeno, a tam se budou účastnit jubilejních obřadů nebo tam stráví alespoň přiměřenou dobu ve zbožném rozjímání a budou vzývat Boha, aby se podle příkladu svatého Františka v srdcích zrodila křesťanská láska k bližním a upřímné předsevzetí ke svornosti a míru mezi národy, a zakončí to modlitbou Otče náš, Vyznáním víry a vzýváním Panny Marie, svatého Františka z Assisi, svaté Kláry a všech svatých františkánské rodiny.

Staří lidé, nemocní a ti, kteří se o ně starají, a všichni, kteří z vážných důvodů nemohou opustit svůj domov, mohou rovněž získat plnomocné odpustky, pokud se zříkají jakéhokoli hříchu a mají v úmyslu co nejdříve splnit tři obvyklé podmínky, pokud se duchovně připojí k oslavám jubilejního roku svatého Františka a nabídnou milosrdnému Bohu své modlitby, bolesti nebo utrpení jejich života.

Aby se tato možnost k získání Boží milosti prostřednictvím moci klíčů církve mohla snáze uskutečnit, tato penitenciárie důrazně žádá všechny kněze, řeholní i diecézní, kteří mají příslušné oprávnění, aby se s ochotným, velkorysým a milosrdným duchem zapojili do slavení svátosti smíření.

Tento dekret platí pro Rok svatého Františka. Bez ohledu na jakékoli opačné ustanovení.

Vydáno v Římě, v sídle Apoštolské penitenciárie, dne 10. ledna 2026, v předvečer svátku Křtu Páně.

L. + S.