Svatost???

Svatost???
20. 9. 2022, 08:00 | Doporučit

Je to vůbec téma pro dnešek? Svatí, to jsou přeci ti „šílenci“, co se nechali zabít, nebo hladověli, nebo prostě žili mimo realitu, vůbec si neuměli užít života. Vždyť si všechno hezké odpírali a nic nesměli. Žili jako ve vězení. Mnoho lidí, když se na svaté dívají, tak kromě divnosti nevidí nic! Je toto svatost? Jsou opravdu svatí divní? Nebo jsou to spíše stateční muži a ženy, kteří žili hluboce v realitě světa „nohama na zemi a přitom "hlavou v nebi“? Jak to prožívali oni sami?

Domnívám se, že ve vnímání svatých jako "těch divných", jde o velké nedorozumění a falešnou představu o svatosti, protože často nechápeme a ani dobu, ve které žili, ani jejich motivy, natož jejich prožívání vztahu s Bohem. Když je totiž posuzujeme svými postoji, prioritami a hodnotami, vznikne často dost „šílená" karikatura. Ne, že by svatí nebyli občas trochu podivíni, ale kdo z nás není, a konec konců i každý zamilovaný tak někdy působí.

Kdo jsou ale bez karikatur svatí? V podstatě se dá říci, že svatí jsou snad vždy ve své době2010-Duchovní-pouť-Izrael-Michael 047těmi, kdo žijí realitu nejrealističtější, a to jak pozemskou, tak „nebeskou“, tedy tu nejhlubší. Jsou těmi, kdo žijí své křestní kněžství naplno. To znamená, že jsou vpravdě učedníky Krista v tom, co to znamená „zprostředkovat Boží lásku pro tento svět svým životem, v konkrétních souřadnicích té které doby a místa“. Tyto souřadnice života se místo od místa, rok od roku, desetiletí od desetiletí, století od století mění, a proto i svatí, svatost vypadá jinak podle toho, kdy a kde svatí žili a co dělali. Zda to byli mniši, králové, královny, poutníci, proroci, dělníci, zemědělci, řemeslníci, žebráci, ajťáci, děti, rodiče, svobodní, sportovci, umělci atd. Zda jsou z Evropy, Asie, Ameriky, Afriky apod. Kdokoli a kdekoli může být svatý v jakékoli pozici či stavu. Mohu to vlastně nazvat svatostí všedního dne, protože oni nežili žádným způsobem dualismus života: život s Bohem a život světský (vlastně bez Boha) jako dva antagonistické životy. Oni žili život jeden a Bůh v něm měl to místo, které mu náleželo a oni též. Proto se také svatí rekrutují ze všech koutů světa, rolí i pozic. Škoda, že mezi svatořečenými bylo dlouhá staletí jen málo těch z toho vysloveně obyčejného života. Naštěstí se nám to lehce mění. Cíl našeho života není svatořečení, ale svatost = normálnost, tímto etalonem normálnosti je Kristus. Svatost je pro každého, protože svatost je náš cíl. Jedině jako svatí jsme sto uvidět Boží tvář. 

0192-Michael-2017-NZÚcta ke svatým a ostatkům svatých či dokonce svatým místům?

To je téma jak „Brno“. Dříve než ho zavrhneme jako nezajímavé a nechutné, zkusme se zamyslet nad skutečností svatosti. Snad nám to pomůže pochopit, že to jako celek není mimo mísu, i když některé způsoby, které třeba opouštějí biblický základ (nejen formálně), mimo mísu jsou.

Jádro a zdroj svatosti není člověk, ale sám Bůh. Člověk „jen“ z lásky dává kvalifikovaný souhlas a spolupracuje s Boží milostí - láskou. Říkám, že člověk jen "dává souhlas či vyslovuje touhu“, ale to není málo. Ve skutečnosti je obrovské říci Bohu Stvořiteli, Vykupiteli a Duchu svatému: "Učiň si ve mně chrám, já o to stojím, chci sloužit tvým záměrům, protože jsi tak milující a hodný lásky. Je a bude mým největším požehnáním a radostí žít ve shodě se svou podstatou, tedy s tebou, můj Bože, vždyť jsi mne učinil svým obrazem". Je velkou proklamací lidské důstojnosti, hlubokého poznání a víry, chtít být tím, kým mě Bůh stvořil a chtěl, abych žil. V tomto kontextu pak svatí dávají své rozhodnutí pro Boha a takzvaně následují Krista, který je pravý Bůh i člověk. Svatí ve skutečnosti nejsou kdovíjací podivíni. Naopak, oni se dostávají do hluboké harmonie s jádrem své bytosti, kterým je Boží obraz. 

Dá se říci, že svatí jsou ti, kteří žili a žijí reck-0090evangelium tak autenticky, že když je potkáme, je to jako bychom četli biblické texty. Proto dokonce v pravoslaví existuje hluboká úcta tzv. „k ikonám“. Ale každý tam ví, že to není úcta k materiálu, ale evangeliu na ikoně vyobrazeném různými znameními a výjevy, protože ikona je v pravoslavné teologii „EVANGELIEM V OBRAZE“, a proto se i říká, že ikony jsou napsané, nikoli namalované. A úcta skrze ně projevovaná vůči evangeliu je zcela "košer".

Když se začneme bavit o ostatcích svatých, vezměme si na pomoc biblické texty. Ježíšových šatů se snažili nemocní dotknout a uzdravili se (Mt14,34-36). Bůh dokonce uzdravoval ty, kdo se dotkli šátků či zástěr, kterých se dotkl svatý Pavel. (19,11-16 Sk). Jestli je člověk Chrámem Ducha svatého (1Kor 6,19), jsme-li stvořeni k Božímu obrazu (Gn 1,27), jsme-li tělem Kristovým, pak přítomnost ostatků svatých na nějakém místě nemá být senzací typu "přijel k nám cirkus", ani „oblizování relikviářů“, ani předhánění se, kdo udělá větší rádoby zbožnou výstřednost, ale může nám pomoci k probuzení vlastní víry v Krista, v jeho dobrou zprávu - evangelium a velké oslavě Boží velikosti, věrnosti a slávy, která se již ukázala v každém vítězném údu Kristova těla (V těch kdo tedy dosáhli společenství s Bohem).

Jestliže tedy k nám do farnosti doputují 16. 9. 2022 ostatky blahoslaveného Carla Acutise, je to pozvání nechat se zasáhnout Boží svatostí, která se v Carlovi oslavila. Je to šance probudit svoji víru. Je to veliká výzva k vděčnosti za Boží dílo, za Boží obraz, který Carlo nezakryl. Šance k vděčnosti za člověka, který se za Boha nestyděl a žil běžný život a je IMG_20181013_215151_HHT-01znamením, že každý může být vpravdě svatý. Svatost je totiž normální a pro normální lidi, jen ji žít.

Nebavíme se tu o církevním institutu svatořečení, který je jen církevním dovolením dovolávat se veřejně přímluvy u toho, kdo byl za svatého uznán na základě Božích zázraků. My se bavíme o bytostné svatosti, jejímž zdrojem je Bůh a svatí jsou ti všichni, kdo jsou s ním, tedy slovy písma "již zvítězili".

Předchozí měsíc
Následující měsíc
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31            

-------------------------------

kostelik+kcmt

Hangáry Goretti

Hangáry-Goreti

Jak se dá slavit neděle, když nemohu do kostela?

sv. František - liturgie
sv. František - liturgie
uvedení nového kaplana
uvedení nového kaplana
Frantisek-jaro
Frantisek-jaro
KCMT z dronu jaro
KCMT z dronu jaro
KCMT z dronu
KCMT z dronu
František-zima
František-zima
Popeleční středa
Popeleční středa
KCMT- foto hotel Kupa
KCMT- foto hotel Kupa
Velikonoce
Velikonoce
KCMT- venkovní pohled na terasu
KCMT- venkovní pohled na terasu
KCMT - sál s výhledem na terasu
KCMT - sál s výhledem na terasu
KCMT - liturgie
KCMT - liturgie
Komunitní centrum Matky Terezy
Facebook Předchozí Další