Oběť nebo Boží dcera?

Oběť nebo Boží dcera?
25. 3. 2020, 00:54 | Doporučit

V poslední době se díky několika záležitostem, které jsem musela řešit, ve mně oživilo období před zhruba pětadvaceti lety, kdy jsem prožila dva těžké roky v cizí zemi. Následkem toho jsem tehdy duchovně i fyzicky vyhořela.

Po pár letech živoření odstartovala novou životní etapu silná zkušenost vylití Boží lásky a já jsem ty dva těžké roky úspěšně vytěsnila.
Ale teď se prožité události hlásily ke slovu a já jsem vnímala, že mně berou svobodu v rozhodování tady a teď a že kdykoliv se do toho prostředí v cizině vrátím, znovu prožívám ty stejné pocity jako tehdy - smutek, bezmoc a strach. Když jsem si ve vzpomínkách připomínala tu dobu, vybavil se mi obraz koncentračního tábora s ostnatými dráty, místo neživota a také (těžko to přiznat) silná a dobře ukrytá touha využít každou možnost se ve slovech či myšlenkách pomstít za to, co jsem tehdy musela prožít.
Rozhodla jsem se požádat o modlitbu kněze, kterého znám, ale vůbec jsem nevěděla, kudy k tomu. Nebylo mi příjemné se, byť jen ve vyprávění, vracet k tomu, co bylo a za obrazy, které se mi vybavovaly, jsem se styděla. Ale už jen „nefiltrovaně“ vynést na světlo věci dávno ukryté, bylo osvobozující.
Dost šokující pro mě bylo, když mě kněz vyzval, jestli jsem ochotná se zříct toho „ostnatého drátu“, ve kterém jsem žila. V té chvíli mě na okamžik pojala panika, že bych se měla vzdát svého „nástroje“, který ke mně za ta léta už nějak patřil a vlastně mi dával „právo“ se mstít za utrpěné křivdy. Jak jsem si na to zvykla! Nicméně jsem se rozhodla se od svého “ostnatého drátu“ oddělit, protože jsem pochopila, že žiju v postoji oběti a že to nechci. Toto poznání mi dalo světlo k vyznání hříchů s tím spojených, jakoby se tím rozmotal celý ten černý zmatený chumel a po úkonu zřeknutí se a modlitbě za uzdravení ran jsem se po tolika letech otroctví mohla konečně napřímit ve svobodě Boží dcery. Díky Božímu Slovu, které mi ten kněz dal jako pokání, jsem poznala, že Ježíš byl celou dobu mého utrpení se mnou, jenže já jsem ho přes ten „ostnatý drát“ svých zranění neviděla. Jako by se díky této modlitbě otevřela opona a já jsem „viděla“ Jeho v tom všem. Byl to On, který mě našel „v místě hrůzy, kde vyjí divoká zvířata…“ (Dt 32,10).
V následujících dnech jsem zakoušela radost z Ježíšem darované svobody oddělovat věci dobré a špatné z toho období a nikoliv vidět jen špatné, dokonce se mi vrátily vzpomínky na ta místa a mohla jsem se tam bezpečně s Ježíšem procházet, už to nebylo „údolí šeré smrti“.
Mohu prožívat radost a pokoj svobodné Boží dcery a nemusím se jako ukřivděná oběť mstít za utrpěná zranění. Je úžasné, jak málo stačí: „jen“ přijít k Ježíši a pustit ho dovnitř.

Předchozí měsíc
Následující měsíc
Po Út St Čt So Ne
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30    

-------------------------------

kostelik+kcmt

Příprava na manželství 2020-21

2020-21-Příprava na manželství-Zi

Jak se dá slavit neděle, když nemohu do kostela?

KCMT- foto hotel Kupa
KCMT- foto hotel Kupa
Frantisek-jaro
Frantisek-jaro
Popeleční středa
Popeleční středa
KCMT - sál s výhledem na terasu
KCMT - sál s výhledem na terasu
uvedení nového kaplana
uvedení nového kaplana
KCMT z dronu jaro
KCMT z dronu jaro
KCMT - liturgie
KCMT - liturgie
KCMT z dronu
KCMT z dronu
František-zima
František-zima
KCMT- venkovní pohled na terasu
KCMT- venkovní pohled na terasu
sv. František - liturgie
sv. František - liturgie
Velikonoce
Velikonoce
Komunitní centrum Matky Terezy
Facebook Předchozí Další