Protože každý z nás potřebuje ten vzácný čas, kdy je sám se sebou, se svým Bohem a tříbí se jeho nitro a čerpá se z pramenů až v nejhlubším místě dole našeho života. Samota je stav, v kterém se buduje z podstaty a roste něco nového, nebo se zacelují trhliny v hradbách, nebo se také rodí opravdová láska a rozhodnutí a podobně. Osamocenost je něco jiného je to mankance (chybění) velmi důležitých skutečností v životě, které není dobré v životě nemít, protože pak život strádá. Za osamocenost si někdy můžeme sami svou arogancí, agresivitou, nerespektováním hranic druhých, ale někdy je to šikana či jiný druh násilí, který nás do této podivnosti zamkne. Stojí za to se nad tématem zamyslet s Guy Gilbertem v této jeho útlé knížečce.