„Svou cestu svěř Hospodinu, doufej v Něho, On sám bude jednat.“ (Žalm 37,5)
Těmito slovy vás i sebe, milí čtenáři Fchodovin, chceme povzbudit na začátku nového školního roku. Není pro nás větší jistoty v životě, než že se svěříme Hospodinu. I v Žalmu 25 čteme další verše, které nás vedou k důvěře v Jeho pomoc a k touze jít Jeho cestou. „Ano, nebude zahanben, kdo skládá naději v tebe. Dej mi poznat svoje cesty, Hospodine, uč mě chodit po svých stezkách. Veď mě cestou své pravdy a vyučuj mě, vždyť jsi Bůh, má spása. Hospodin je dobrotivý, přímý, proto ukazuje hříšným cestu. On pokorné vede cestou práva, on pokorné učí chodit po své cestě.“ Pokorné vede – ano, jsme hříšníci, nemusíme si před Bohem hrát na svaté, On vidí naši bídu, hříšnost, nedokonalost. Ale pokorný je ten, kdo sebe takto v pravdě vidí a uznává to. Naše předešlá zkušenost s Bohem nás vede k tomu, abychom důvěřovali, že nás miluje a pro naši hříšnost nezavrhuje, ale naopak jsme stále Jeho synové a dcery, pro které má otevřenou náruč každý den. Ve své lásce nás také vyučuje, někdy nás nechává „natlouct si čumák“, ale to jen proto, abychom se poučili, poznali, co je správné, rozhodli se příště lépe. Zkrátka a dobře: prosme každý den o milost, jít cestou Hospodinovou; o světlo na cestu; o důvěru v Jeho lásku a vedení na této cestě.
Za redakci Katka