Lidový výkřik zpátky na stromy či jiné tomuto podobné nejsou ničím jiným než voláním po opětovném promýšlení podstaty vlastního života, náboženství, hodnotového žebříčku, postojů. Jednoduše všeho důležitého. Promýšlet znovu neznamená opouštět, ale uvědomění a postavení se často znovu nohama na skálu, kterou jsme již tzv. obsadili, ale možná nám její kontury zanikly v mlze. Teď pojďme se znovu postavit, znovu objevit, znovu načerpat to, co v běžném životě nějak zapadlo do mlhy všednodenního shonu a marastu starostí.