Malé, nedostačující, však směřující zamyšlení o Bohu trestajícím

Malé, nedostačující, však směřující zamyšlení o Bohu trestajícím
30. 3. 2020, 00:36 | Doporučit

Trestající Bůh? To je výzva. V lidském životě je mnoho okamžiků, v kterých si nevíme rady s těžkostmi, utrpením či smrtí, které doléhají na člověka. Vyrojí se množství otázek, před kterými leckdy utíkáme, dokud nás nedoženou. Zpravidla to vyplodí různá tvrzení, kterými se snažíme odpovědět si na otázku proč? Nebo proč zrovna já? Nebo proč z rovna on? Nebo kdo za to může? Jak to mohl Bůh dopustit? atd. Ta tvrzení jsou bohužel často dost absurdní a nesmyslná vzhledem k tomu, co svojí vírou vyznáváme. Jako např.:

Bůh mne trestá. Bůh se mstí. Takhle se Bůh na mne hněvá. To je však nahony vzdálené tomu, v jakého Boha my věříme. Obyčejnsky přisuzujeme Bohu naši lidskou malost a někdy i hůř.
Tato vyjádření se většinou odvolávají na Starozákonní mluvu a jsou de-facto výsledkem antropomorfního vyjadřování blízkého Starému Zákonu. Jako by Bůh byl člověk. Naštěstí není. Je to tak, že najednou v tom tlaku a úzkosti, do které je člověk vržen, a nemaje řešení a odpověďi, tak za každou cenu najde odpověď a to i takovou, která podtrhne tu jedinou opravdovou jistotu, kterou člověk má. Totiž Boha, který je za všech podmínek dobrý, milující, přijímající.
Když mluvíme o Bohu, tak nám prostě naše lidské kategorie nestačí, jsou krátkozraké a nedokážeme jimi obsáhnout a popsat Boží spravedlnost, milosrdenství a všudypřítomnou Lásku. Dostáváme se jednoduše do konfliktu s naší představou spravedlnosti, která je ale neskutečně krátkozraká.
Evangelium a potažmo Nová smlouva totiž opravdu nezná ideu Boha, který by se mstil nebo potřeboval někoho trestat. Žalmista například velmi často dává před Boží tváří průchod tomuto uvažování a nakonec alespoň občas skončí u toho, že Bůh je ale nad tím. A dovolí si zůstat v ne-odpovědi. A dovolí si důvěřovat navzdory vší nejistotě.
Takže co si vybereme? Vlastně lacinou rychlou odpověď, kterou nabízí zdroj veškerých utrpení, nemocí a příkoří, jímž je Ďábel, odpůrce. A nebo si dovolím vzít vážně, že náš Bůh, který miloval svět tak, že dal svého jediného syna, aby každý, kdo v něho uvěří, měl život věčný. Dovolím si vzít vážně, že nás náš Bůh miluje a dává přikázání totální lásky. Tedy Lásky, která miluje i nepřátele. Je to On, který sám respektuje a naplňuje toto přikázání a to až do krajnosti.
Snímek 173Můj Bůh je Bůh, kterého sice nechápu, ale který je věrný. Můj Bůh je Bůh, který nemá potřebu se mstít. Můj Bůh je takový, který stvořil z lásky a pro lásku a nechal volbu na mně, protože on již volbu a to volbu láskyplnou, jednou pro vždy pro mne udělal.
Když tedy slyším dnes v této době vyjádření typu "Bůh nás trestá atd" myslím, že jejich autoři, byť jsou často velkými teology, ještě nepochopili Boží neskutečnou velikost v lásce. Možná ho ještě nepotkali. Možná mne mnozí, protože jsou mocní, nařknou v této věci z pýchy, ale já si nejsem jistý člověkem, ani sebou. Bohužel jsem schopen všeho. Jsem schopen nejhoršího provinění co si dokážete představit, ale nechci ho. Jsem schopen být na Boha drzý. Jsem schopen být prudký. Jsem schopen se s ním pohádat. Jsem bohužel ve své svobodě schopen jej odmítnout. Ale on je větší a já v to doufám a věřím. To je totiž moje jediná šance. Ne moje dokonalost, ne moje výkony, ne moje Já a čeho dosáhnu.
Já si jen jsem jistý Boží láskou. Nezkoušejte mi tu víru vzít, byl bych možná nekřesťansky zlý, a nebo bych, až budu opravdovým učedníkem Krista, vás přesto dokázal milovat a víru neztratit. Vybavují se mi jedny z posledních slov Kardinála Vlka, která jsou prodchnuta touto vírou: "Za chvíli uvidím ukřižovaného". Nic víc. Prostě vidět toho, kdo za mne dal život.
Pokud máme stále potřebu uvažovat o soudu a dožadovat se vysvětlení, tak v písmu nám bylo dosti jasně naznačeno a řečeno:

Jan 3,18  Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, je již odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. 19  Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. 20  Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo. 21  Kdo však činí pravdu, přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu."

Jan 16,7  Říkám vám však pravdu: Prospěje vám, abych odešel. Když neodejdu, Přímluvce k vám nepřijde. Odejdu-li, pošlu ho k vám. 8  On přijde a ukáže světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud: 9  Hřích v tom, že ve mne nevěří; 10  spravedlnost v tom, že odcházím k Otci a již mne nespatříte; 11  soud v tom, že vládce tohoto světa je již odsouzen.

2 Tesalonickým 2,8  A pak se ukáže ten zlý, kterého Pán Ježíš `zabije dechem svých úst´ a zničí svým slavným příchodem. 9  Ten zlý přijde v moci satanově, bude konat kdejaký mocný čin, klamná znamení a zázraky 10  a všemožnou nepravostí bude svádět ty, kdo jdou k záhubě, neboť nepřijali a nemilovali pravdu, která by je zachránila. 11  Proto je Bůh vydává do moci klamu, aby uvěřili lži. 12  Tak budou odsouzeni všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale nalezli zalíbení v nepravosti.

Jan 17,3  A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista. 4  Já jsem tě oslavil na zemi, když jsem dokonal dílo, které jsi mi svěřil. 5  A nyní ty, Otče, oslav mne svou slávou, kterou jsem měl u tebe, dříve, než byl svět.
Bůh neposlal svého syna k tomu aby svět odsoudil, aby hříšník zemřel, ale aby byl svět a hříšník zachráněn.

Tak co nám dává ještě právo tvrdit něco o trestajícím Bohu?
Trestáme sami sebe i své blízké svou neposlušností, sobectvím, bezohledností a Bůh nás nechává napospas naší svévoli, když nechceme přijmout jeho láskyplnou vůli. Je v pravdě naše volba to, co nazýváme Božím trestem, nikoliv jeho. My jsme to zvolili. Ne On.

startRádi v této souvislosti mluvíme aspoň jemněji o zkoušce. Hmm ?? Opravdu máme dojem, že je to něco, co na nás takto drastického Bůh vymyslel, aby nás zkoušel, kolik vydržíme? Opravdu je Bůh evangelia takový poťouchlík? Pokud chceme mluvit o zkoušce, tak budeme muset pravděpodobně přijmout, že ty těžké situace jsou opravdu ovocem lidské svévole a Bůh nás tím nechává projít, abychom, pokud se k tomu postavíme jeho způsobem, vyrostli ve svém vztahu s ním a k druhým. Pak jde opravdu o zkoušku a možná lépe o šanci.

Vím, že nemohu vyčerpávajícím způsobem odpovědět. Nejsem cynik a tak mne věci těžký bolí stejně jako jiné. Věřím a vím, že odpověď má jediný. Těším se, že si o tom popovídáme, ale do té doby budu přemýšlet, možná budu někdy drzý, ale nechci ho opustit. Proč? Možná že proto, že Ježíš taky z kříže neutekl a já neznám lepšího "týpka" k následování.

Existuje několik krásných knih, v kterých nacházím tuto krásu Nové smlouvy, pravého evangelia. Paul Yong - Lži o Bohu, kterým věříme, A. Pangrazzi - Proč právě Já, Johannes B. Brantschen - Proč nás dobrý Bůh nechává trpět,  Harold S. Kushner - Proč se zlé věci stávají dobrým lidem a vlastně celá tvorba C.S. Lewise či Gilbera Keyt Chestertona.

Krásné zamyšlení má na toto téma P. Jan Houkal od Nejsvětějšího Srdce Páně na Vinohradech na facebooku.

Předchozí měsíc
Následující měsíc
Po Út St Čt So Ne
  1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30        

STUDENTSKE MSE 2021

Více než kostel - programy na YouTube/kcmtpraha

Víc než kostel_web

Podpořte naši činnost.

Děkujeme-za dar
děkujeme vám za váš dar KB-VS-1111
Podrobnější informace o financování farnosti naleznete v článku a výročních zprávách.

Příprava na manželství 2020-21

2020-21-Příprava na manželství-Zi

KCMT - sál s výhledem na terasu
KCMT - sál s výhledem na terasu
František-zima
František-zima
KCMT- venkovní pohled na terasu
KCMT- venkovní pohled na terasu
uvedení nového kaplana
uvedení nového kaplana
KCMT z dronu jaro
KCMT z dronu jaro
KCMT z dronu
KCMT z dronu
sv. František - liturgie
sv. František - liturgie
Velikonoce
Velikonoce
KCMT - liturgie
KCMT - liturgie
Frantisek-jaro
Frantisek-jaro
KCMT- foto hotel Kupa
KCMT- foto hotel Kupa
Komunitní centrum Matky Terezy
Facebook Předchozí Další