Princezna a socka

Princezna a socka
26. 11. 2020, 15:27 | Doporučit

Takový divný den... Člověk se na nic netěší, nic mu nepřipadá zajímavé, počasí nestojí za nic, oblíbené obchody zavřené, nemůžeš do kavárny, na výstavu a už vůbec ne na koncert, na fotbal nebo do divadla. Prostě den, kdy nic a nikdo není cool.

V nenápadné uličce města, které ještě před pár měsíci bylo živé spoustou turistů a krásně oblečených lidí, jsou dokořán otevřená vrata do zahrady plné barevných listnáčů a stále zelených jehličnanů. Starší žena, podle všeho řádová sestra, shrabuje listí, a když někdo zavítá do zahrady, úsměvem a pokývnutím ho zve do otevřeného kostela. Je tak vzácné, když do chrámu přijde i někdo jiný než turisté, myslí si a dál se věnuje své práci. Doba je sice ve znamení zákazů a omezení, ale podzimní listí přesto všechno dál padá a zakrývá dosud pěkně čerstvý trávník. Pracovitá žena s drobnými krůpějemi potu v obličeji, uvažuje, že ta travička zelená je stejné potěšení jak to Boží slovo. Může na ni napadat listí nebo i sníh, ale ona se stejně zazelená připravena znovu posloužit lidem i živočichům.
Kostel v zahradě je krásný, rekonstrukce a dary mecenášů mu prospěly. Uvnitř je sice příšeří, pozlacené lustry nesvítí, ale je tu ticho, vlídný prostor s obnovenými lavicemi zve ke spočinutí a usebrání. Venku řádí zákeřný virus, lidé se stáhli do svých domovů, přesto je však znát, že sem dovnitř občas zabrousí dobrá duše. S oltáře voní květiny, všude čisto a nesmělé slunce za barevnými okny prozařuje toto nevšední místo.
V první lavici, jak jinak, klečí na dřevěném klekátku Princezna. Ráda se chodívá do kostela modlit, je tu klid a inspirace. Princezna hledí na zdobný barokní oltář, má ráda, když je na předmětech v kostele, ale i doma, na první pohled znát, že to nejsou žádné obyčejné věci. Vždycky ji uspokojí zjištění, že jde o vzácnou věc a ne nějaký šunt z bazaru. Princezna přinesla velkou a drahou svíčku, teď hledí do jejího mihotavého světla a čeká na nápad, který ji pomůže modlit se. Pohled jí však neustále zalétá k oltářnímu obrazu, na kterém je mladý Ježíš v chrámě. Princezna si v duchu říká: “ Tak tenhle obraz bych sem já osobně nikdy nedala. Vůbec se do té nádhery nehodí. Ježíš tu představuje jakéhosi ukoptěného puberťáka, ty červené šaty nebo co to má, vypadají jak ze sekáče, místo pásku kus špagátu. A kolem takoví pěkně oblečení lidé, že mu to není trapné, jít sem jen v sandálech a neupravený. A ani ti jeho rodiče si na sobě nedali moc záležet jako nějací uprchlíci, to jejich oblečení už asi pamatuje...“
Vzadu v kostele se ozve nějaký šramot. Princezna se ohlédne, a nevěří svým očím. U malého nezajímavého oltáře tam vzadu zapálila Socka obyčejnou čajovou svíčku a teď si klidně sedla do lavice. „Ani se pořádně nepokřižovala“ upřímně žasne Princezna.! „ Je vůbec možné, aby takoví lidé chodili jen tak beze všeho do spořádaného kostela, který je navíc historickou památkou a uměleckým objektem v seznamu UNESCO?“ Princezna se myšlenkami vrací k plamínku přepychové svíce, kterou sama na oltáři zapálila. Konečně ví, co má Bohu říct, konečně ví, na co svého Spasitele upozornit.

„Drahý Bože, já vím, že Ty jsi dobrý a spravedlivý,“ říká hlasitě Princezna. „Děkuji Ti, že jsi nechal postavit tenhle krásný chrám, kde je tolik vzácných a drahocenných věcí. Děkuji Ti, že sem mohu přijít a nedělat Ti ostudu jako támhleta Socka vzadu. Ty sám dobře víš, jaká je to cuchta, domácnost vede jak někde u cirkusu, děti jsou věčně na ulici, místo aby seděly u počítače a využily distanční výuku, když už nemohou kvůli pandemii chodit do školy. Děkuji Ti, drahý Ježíši, že jsi nedopustil, abych byla jako ona, že si dovedu vážit příležitostí jak vydělat peníze a odevzdat desátky. Děkuji, že mám rodinu,  která je dobře zajištěná svědomitostí a pílí nás rodičů i prarodičů. Díky, že můžeme být tam, kde jsme
užiteční a odvádíme kvalitní práci a zodpovědně konáme dobré skutky. Dej Pane, ať se v Tvých kostelech nepoflakují všelijací divní lidé, kteří se neumí ani slušně obléknout a nestarají se o svou domácnost a děti. Vždyť by tady mohli i něco ukrást a zpeněžit, aby měli na alkohol a hazard! Ať si chodí tam, kde je někdo naučí, jak se mají chovat, co zdravého dávat dětem k jídlu a taky, jak se správně modlit. Věřím, Pane Bože, že tohle, co vidím vzadu v kostele, už se nebude opakovat.“
Princezna dokončila svou modlitbu a doufala, že ji uslyšela i Socka, aby jí brzy došlo, že je tady navíc, že ji v tomhle kostele fakt nikdo nepotřebuje a nechce. Naštěstí tu zrovna nejsou lidé, kteří by na ni museli koukat a rozčilovat se jejím zanedbaným vzhledem a nehoráznými způsoby.
Princezna vyšla z kostela. Jeptiška (taky nic moc) jí na rozloučenou řekla Spánembohem, Princezna zdvořile pokývla hlavou a odešla. Byla vděčná, že mohla být v kostele, protože je od mala zbožná a kostel jí občas chybí. Akorát si zrovna dneska uvědomila, že není úplně v pořádku chodit někam, kde slušný člověk může narazit na zpocené jeptišky a ušmudlané socky. Až přejdou ta vládní omezení, podívá se po nějakém vhodnějším kostele, kde navíc ostatní věřící ocení, že mezi ně přišla samotná Princezna!
V kostele uprostřed zahrady se dál v poslední lavici choulí Socka. Vyslechla modlitbu Princezny a také si všimla plamínku krásné svíce pod obrazem, kde mladičký Ježíš čte něco ze svitků. Ani pořádně nevěděla, jestli má v ruce tóru nebo jinou důležitou listinu. Neřešila to, protože její srdce bylo plné slz, které užuž přetékaly do očí. Aby se neudusila ponížením a bolestí, musí teď hned všechno říct Bohu:
„Prosím Tě, Bože, odpusť mi a smiluj se nade mnou. Ta Princezna má pravdu, jsem naprosto neschopná cuhta, která nezvládá své povinnosti, která nikdy nemá doma pořádek ani dost peněz. Nevím, Bože, kde dělám chybu, ale už to takhle nechci. Kolem mě není moc lidí, kteří mi můžou pomoct, ale věřím, že Ty mi pomůžeš, když Tě budu poslouchat a řídit se Tvými radami. Jsem zoufalá z toho, že děti nemůžou chodit do školy a já do práce, že nemám peníze, abych jim koupila počítač nebo třeba jen zimní boty. Nevím, jak to udělat, abychom měli, co potřebujeme. Já si nezasloužím ani Tebe, ani svoje děti, které miluju a občas nesnáším, zrovna jako Tebe, Bože. Nezasloužím si nic než peklo, ale nějak tuším, že se tohle musí zlepšit, když Ti budu pořád opakovat, že jsi pro mě to nejdůležitější na světě, protože jsi mi dal děti a byt a nemusím být na ulici. Vím, že bez Tebe bych asi
skočila s mostu, ale já místo toho pořád doufám, že nám pomůžeš. Nezlob se na Princeznu, že je takhle tvrdá, taky to nemá v životě snadné. Tak buď s námi všemi a zachraň nás. Děkuju. Amen.“
Socka si utřela oči a mokré tváře. Kostelní zvon zrovna začal ohlašovat poledne a dovnitř přišla Jeptiška se pomodlit polední modlitbu. Před tím se ale zastavila u Socky, pohladila ji a potichu řekla. „Až ti bude někdy smutno, zazvoň na zvonek v malém zahradním domku. Přijdu ti otevřít a dáme si spolu něco dobrého. A pak mi všechno povyprávíš, abych věděla, co pro tebe můžu udělat.
O hodinu později byly všechny tři, Princezna, Socka i Jeptiška po obědě. Každá z nich měla na co myslet, protože během toho podivného dopoledne zažila něco zvláštního. Každá z nich přemýšlela a zároveň už tak trochu plánovala, jak co nejlépe využít a naplnit ten čas, který mají před sebou. A každá si moc přála, aby se v jejím dosavadním životě něco důležitého změnilo.
Delicie Nerková, listopad 2020

Předchozí měsíc
Následující měsíc
Po Út St Čt So Ne
        1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

-------------------------------

kostelik+kcmt

Příprava na manželství 2021-22

2021-příprava na manželství-Zindulkovi.2021

Jak se dá slavit neděle, když nemohu do kostela?

KCMT- venkovní pohled na terasu
KCMT- venkovní pohled na terasu
KCMT - sál s výhledem na terasu
KCMT - sál s výhledem na terasu
KCMT z dronu jaro
KCMT z dronu jaro
sv. František - liturgie
sv. František - liturgie
KCMT - liturgie
KCMT - liturgie
KCMT z dronu
KCMT z dronu
Frantisek-jaro
Frantisek-jaro
František-zima
František-zima
KCMT- foto hotel Kupa
KCMT- foto hotel Kupa
uvedení nového kaplana
uvedení nového kaplana
Velikonoce
Velikonoce
Popeleční středa
Popeleční středa
Komunitní centrum Matky Terezy
Facebook Předchozí Další