setkaly jsme se tam, chvíli mile popovídaly. Do téhle chvíle vlastně nic zvláštního. Ale jedna kamarádka byla součástí dvojice přímluvné modlitby a tak jsem se dostala i k ní s původním úmyslem ji jen tak pozdravit. Myslím, že napůl žertem se ptala, jestli nechci na přímluvnou modlitbu. Musím přiznat, že jsem nic takového neplánovala, ale v tu chvíli jsem si říkala, proč ne, přišlo mě to něco jako takové nevtíravé Boží pozvání. Dokonce jsem ani nevěděla, za co by se měly ty dvě modlit a tak jsem vlastně ani nic neočekávala. Ale během té modlitby se mně opravdu hluboce dotkl Hospodin. Velmi nečekaně mně jejich prostřednictvím znovu odkryl pramen vody živé, připomenul, že je Bohem hojnosti, který se stará, ví o mně, touží po mém srdci a bezpečně si mě vede.
Hospodinu pro jeho konání skutečně stačí i moje „bezbožná touha“ si popovídat s kamarádkou, aby mě pozval, dotkl se a potěšil. Je to Bůh neuvěřitelných překvapení. Chci tímto poděkovat i za tuhle nenápadnou a tichou službu přímluvné modlitby během Noci kostelů.
Nestihli jste navštívit kostely Jižního města při Noci Kostelů? Projděte si je virtuálně!
Kostel sv. Františka z Assisi a Komunitní centrum Matky Terezy