Lukáš 4:1  Plný Ducha svatého vrátil se Ježíš od Jordánu; Duch ho vodil po poušti 2  čtyřicet dní a ďábel ho pokoušel. V těch dnech nic nejedl, a když se skončily, vyhladověl. 3  Ďábel mu řekl: "Jsi-li Syn Boží, řekni tomuto kamení, ať je z něho chléb." 4  Ježíš mu řekl: "Je psáno: Člověk nebude živ jenom chlebem ,ale každým slovem Božím." 5  Pak ho ďábel vyvedl vzhůru, v jediném okamžiku mu ukázal všechna království země 6  a řekl: "Tobě dám všechnu moc i slávu těch království, poněvadž mně je dána, a komu chci, tomu ji dám: 7  Budeš-li se mi klanět, bude to všechno tvé." 8  Ježíš mu odpověděl: "Je psáno: Budeš se klanět Hospodinu, Bohu svému, a jeho jediného uctívat." 9  Pak ho ďábel přivedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: "Jsi-li Syn Boží, vrhni se odtud dolů; 10  vždyť je psáno `andělům svým dá o tobě příkaz, aby tě ochránili´ 11  a `na ruce tě vezmou, abys nenarazil nohou svou na kámen´." 12  Ježíš mu odpověděl: "Je psáno: nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého."
13  Když ďábel skončil všechna svá pokušení, odešel od něho až do dané chvíle. 14 Ježíš se vrátil v moci Ducha do Galileje a pověst o něm se rozšířila po celém okolí. 15  Učil v jejich synagógách a všichni ho velmi chválili.
16  Přišel do Nazareta, kde vyrostl. Podle svého obyčeje vešel v sobotní den do synagógy a povstal, aby četl z Písma. 17  Podali mu knihu proroka Izaiáše; otevřel ji a nalezl místo, kde je psáno: 18  `Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým vrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, 19  abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.´ 20  Pak zavřel knihu, dal ji sluhovi a posadil se; a oči všech v synagóze byly na něj upřeny. 21  Promluvil k nim: "Dnes se splnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli." 22  Všichni mu přisvědčovali a divili se slovům milosti, vycházejícím z jeho úst. A říkali: "Což to není syn Josefův?"
23  On jim odpověděl: "Jistě mi řeknete toto přísloví: Lékaři, uzdrav sám sebe! O čem jsme slyšeli, že se dálo v Kafarnaum, učiň i zde,kde jsi doma." 24  Řekl: "Amen, pravím vám, žádný prorok není vítán ve své vlasti. 25  Po pravdě vám říkám: Mnoho vdov bylo v Izraeli za dnů Eliášových, kdy se zavřelo nebe na tři a půl roku a na celou zemi přišel veliký hlad. 26  A k žádné z nich nebyl Eliáš poslán, nýbrž jen k oné vdově do Sarepty v zemi sidonské. 27  A mnoho malomocných bylo v Izraeli za proroka Elizea, a žádný z nich nebyl očištěn, jen syrský Náman." 28  Když to slyšeli, byli všichni v synagóze naplněni hněvem. 29  Vstali, vyhnali ho z města a vedli až na sráz hory, na níž bylo jejich město vystavěno, aby ho svrhli dolů. 30  On však prošel jejich středem a bral se dál.

Co bylo a je na Kristových slovech milé?
Co jim chtěl Ježíš sdělit?
Jak se to trefovalo do jejich světa?
Jak se to trefuje do mého světa?

• 18  `Duch Hospodinův jest nade mnou;
  Je pod mocí Boží – hluboké sjednocení. Zastíněný či zaštítěný samotným Bohem, který je garantem a zdrojem veškerého jednání dané osoby.
  proto mne pomazal,
  Je pomazaný tedy vybavený. Tento způsob vyjadření „Pomazanost“ ne „namazanost nebo mazanost“ znamená nejen vnější pomazání – vybavení mocí a zmocnění, ale mnohem víc je to Bůh, který proniká až do morku kostí, až do hlubiny. Důvod proč nebo k čemu to činí je následujících pět výroků.
• "abych přinesl chudým radostnou zvěst;" Ti kdo strádali jsou chudí. Čím strádali? Touhou po Bohu, touhou po lásce, touhou, kterou svět nemohl dát. Touhou chudých! Ví, že jim musí někdo pomoci.
• "poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a"  Poslaný!!! V tomto případě nejvyšší autoritou. Zjatci – zajatci smrti skrze důsledky prvotní i vlastní viny, o ty jde. To je spása. Trvalá nabídnutá, darovaná.
• "poslal mne, abych vyhlásil slepým vrácení zraku, a" Zrak či vnímavost poškozená touhou určit co je dobré a co zlé, je uzdravena, neboť jedině Bůh může určit co je dobré a co zlé, protože je tvůrce systému.
• "abych propustil zdeptané na svobodu, a"
  Zdeptanost je dlouhodobý útlak, který doléhá na člověka, když už člověk neví kudy kam. Zdeptanost je jistý druh vězení, protože je to pachtění za štěstím, snažením se, za spásou, a ono furt člověka nic nespasí a jen je zemdlelejší a zemdlelejší.
• "19 abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy." Vyhlášení léta milostivého, či věk milosti, nebo jinak času prominutí a svobody je jiný název pro spásu.

Umnění položit otázku a dovolit si nechat odpovědět kompetentní osobu, která je důvěryhodná – Boha je moudré

Zkus si tyto otázky položit každý den k jednomu z následujících textů!1. Matouš 6,1-8
2. Jan 3,1-19
3. Matouš 6,15-21
4. Jan 5,1-14
5. Matouš 8,1-13
6. Jan 15,1-18
7. Lukáš 18,1-14