Proč zrovna mně se tohle děje a už zase!? Postupně mě tento vnitřní stav začal nepozorovaně ovládat, ubírat energii a přivádět k malomyslnosti. Měla jsem představu, že je třeba tyto vnější okolnosti změnit a teprve pak se vrátí mé štěstí. To ale nešlo. Vnímala jsem i bariéru mezi mnou a Hospodinem a to mně dost vadilo. Už jsem si moc nevěděla rady.
Při jedné svátosti smíření mně došlo, že se potřebuju zříci svého vzdoru. Zjistila jsem, že to ale vůbec není snadné. Ten vzdor mně totiž dával „právo“ na ukřivděnost a pocit, že jsem obětí vnějších okolností a zřeknutím se toho, jsem se tohoto práva měla vzdát. Nicméně po chvílí vnitřního boje jsem se zcela jednoduše vzdoru zřekla. Musím říci, že mě dost překvapil účinek tohoto prostého úkonu – přestalo vnitřní napětí, docela rychle obnovily se moje síly a mohla jsem začít svobodně hledat, jak v těchto okolnostech reagovat.
Myslím, že je třeba se umět sama sebe zdravě zastat a vymezit se proti okolnostem, které nespravedlivě utlačují. Mnoho vnějších okolností ale ovlivnit nemůžu. Tam se toužím učit od Ježíše nevyčerpávat se vzdorováním, ale hledat, jak uprostřed vnějších omezení jednat Jeho stylem.