Co je to být přitahován rozkoší? Raduj se v Hospodinu a dá ti, po čem touží tvé srdce.2 Existuje přece určitá rozkoš srdce, kterou pociťujeme z lahodného nebeského chleba. Mohl-li básník říci: „Každý je tažen svou rozkoší“,3 ne nutností, ale rozkoší, ne povinností, ale potěšením, oč směleji můžeme říci, že je člověk přitahován ke Kristu, jestliže se kochá pravdou, jestliže se kochá blažeností, jestliže se kochá spravedlností a jestliže se kochá věčným životem? To všechno je přece Kristus!
Mají snad svou rozkoš jen tělesné smysly a duch je o rozkoš ochuzen? Nemá-li duch svou rozkoš, proč je řečeno: Lidé se utíkají do stínu tvých křídel, sytí se hojností tvého domu, napájíš je proudem svého blaha; neboť u tebe je pramen života, v tvé záři vidíme světlo?4
Přiveď mi někoho, kdo je zamilovaný, ten bude vědět, co říkám. Přiveď mi někoho, kdo je plný touhy, kdo hladoví, kdo putuje touto pouští a žízní a dychtí po prameni ve věčné vlasti, přiveď mi někoho takového, ten bude vědět, co říkám. Mluvím-li však k člověku chladnému, ten neví, o čem je řeč.
Ukaž ovci zelenou ratolest, a máš ji; ukaž chlapci oříšky, a jde. Přímo pospíchá, kam ho to táhne, táhne ho náklonnost, netáhneš ho žádným tělesným násilím, přitahuje ho láska v srdci. Zamilovaní jsou opravdu přitahováni pozemskými radostmi a rozkošemi, které postupně odhalují. Je tedy pravda, že každý je tažen svou rozkoší. A Kristus zjevený Otcem že by nepřitahoval? Vždyť po čem touží duše silněji než po pravdě? Proč má mít žíznivé hrdlo a přát si tu správnou vnitřní chuť k rozeznávání toho, co je dobré? Přece proto, aby mohla jíst a pít moudrost, spravedlnost, pravdu a věčnost.
Vždyť Ježíš říká: Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti – ovšemže tady na zemi – neboť oni budou nasyceni,5 rozuměj: tam na věčnosti. Dám mu, co miluje, dám mu, v co doufá; uvidí, v co uvěřil, aniž to ještě viděl; bude jíst, po čem lační, dosyta se napije toho, po čem žízní. Kdy? Při vzkříšení mrtvých, protože já ho vzkřísím v poslední den.6
1 Jan 6,44. 2 Žl 37 (36),4. 3 Vergilius, Ecloga 2,65. 4 Žl 36 (35),8-10. 5 Mt 5,6. 6 Jan 6,54.
(Tract. 26,4-6: CCL 36,261-263)
Převzato breviáře z modlitby četby 28.týdne v mezidobí