Uchovávala vše ve svém srdci a rozvažovala o tom
Milí čtenáři Fchodovin,
i když již máme červen, a tedy květen - měsíc Panny Marie – skončil, chtěla bych s vámi sdílet jeden z Mariiných postojů:
Oslovuje mě již delší dobu její postoj uchovávání a rozjímání věcí v srdci. Sama u sebe vidím, že by to bylo pro mě užitečné. Mám totiž potřebu se z různých věcí, které jsou pro mě nepříjemné, vypovídávat. Když mě potkají situace, které vnímám jako nespravedlivé, potřebuji se o tom s někým sdílet. Když „mi někdo něco udělá“, musím se z toho vypovídat. Když hledám nějaké řešení, musím ho najít co nejdříve, a tak o tom povídám s druhými.
Myslím si, že některé věci je třeba uchovávat nějaký potřebný čas v srdci a rozjímat o nich. Srdce je místem, kde přebývá náš Bůh (pokud Mu to dovolíme), takže i našim nepříjemnostem je u Něho nejlépe. Mohou tam správně dozrát. A ony tím dozráváním mohou napomoci jiným věcem například k jejich uzdravení nebo vyřešení. Časem se to vše začne poskládávat a díky této pokoře a ochotě nést a snášet i případnou bolest vlastně nebude potřeba toho tolik řešit. Myslím, že se vyhneme i některým hříchům v oblasti posuzování, odsuzování, hněvu… Tím nechci říci, že sdílení se s druhými lidmi je špatné, myslím, že je často i potřebné. Ale já u sebe vidím, že se mi tolik nechce případnou nepříjemnost nést a tímto způsobem se jí chci zbavit. Cítím, že kdybych to nechala nějakou dobu jen „u sebe“ před Pánem, udělala bych lépe.
Kéž nám Panna Maria vyprošuje moudrost se dobře k daným věcem postavit a přijmout je.
Katka
