Milí přátelé a čtenáři Fchodovin,
možná jste i vy měli možnost číst knihu rozhovorů s P. Janem Rybářem: Deník venkovského faráře. Nedá mi to, a podělím se s vámi o jednu krátkou pasáž (na str. 232).
„Ve Varšavském ghettu uchovávají v jedné cele pozoruhodný vzkaz z druhé světové války. Ztratil jsem svůj domov, své rodiče a přátele, svůj majetek i svobodu. Včera šly do plynu moje děti, dnes moje žena. Teď jsem na řadě já. Mám plné právo rouhat se Ti, Bože. Ale já Tě miluji! Josef Rackower.“
To nenapsal křesťanský světec. Tohle napsal Žid, člověk Tóry, ne Evangelia. Jak je to poučné i pro nás. Žádné ufňukané sebeobětování, ale naopak radostné sebedarování. Jak výstižná definice oběti. Nezavádí do falešného duchovního pozérství, ani nepředstavuje Boha jako lačného „lidských obětí“ k uskutečnění nějakého dobra. Ve chvíli vrcholné pasivity – vrcholná aktivita...
Katka
