Milí přátelé a čtenáři Fchodovin,
dnes bych Vás i sebe chtěla znovu povzbudit k tomu, abychom si nenechávali poklad víry jen pro sebe. V dubnu jsem byla na jedné akci, kde mimo jiné promluvil krátce i otec biskup Jan Graubner. Ten nás vyzýval k tomu (přesně ho neumím citovat, ale napíši to, co jsem si z promluvy odnesla), abychom na sebe nechali dopadat Ježíšovo světlo, a tak jako Měsíc odráží světlo Slunce, i my odráželi jeho Světlo tomuto světu. Svět to potřebuje. Lidé mají být v naší blízkosti rádi. Tak jako byli s Ježíšem, když byl na tomto světě jako člověk. My víme, kde čerpat, a pak máme dávat dál. Kéž na přímluvu Panny Marie jsme pro druhé lidi požehnáním a přinášíme jim Krista už jen svou přítomností, mlčením, nasloucháním, nebo slovem útěchy i povzbuzením. Kéž jsme vnímaví a citliví na vedení Duchem Svatým a víme, co v které chvíli je třeba udělat pro daného člověka.
Katka
P. S. Nemyslím tím, abychom pořád mysleli na svou roli. Ale aby tento postoj byl naší přirozeností. Abychom žili v jednotě s Pánem tak, že budeme Jeho nástrojem úplně přirozeně :-)
