Milí přátelé a čtenáři Fchodovin,
chtěla bych se dnes zmínit a připomenout, jak je důležité a krásné mít v srdci Boží pokoj. Několikrát jste jistě i vy mohli pocítit Boží dotyk také ve formě pokoje. Kdy situace kolem nás nebyla vyřešena, ale my jsme se s důvěrou odevzdali do Boží náruče a pak přišel Jeho pokoj. Ráda si čtu a připomínám slova sv. Pavla v listě Filipským 4,6-7a:
„Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.“
Nejde o rezignaci, ale stojíme v pravdě. Víme, že v dané věci nezmůžeme nic, i když se snažíme a chceme vše vyřešit. Nedávno jsem se setkala s myšlenkou Etty Hillesum (před lety v KCMT byly panely věnované její osobě a uskutečnila se i krátká divadelní hra).
„Naší jedinou morální povinností je vytvářet v sobě rozsáhlé mýtiny pokoje a postupně je rozšiřovat, až tento pokoj nakonec začne vyzařovat na druhé. A čím více pokoje bude v lidech, tím více ho bude i v našem rozbouřeném světě.“
Když vidíme lidi kolem nás, jak se snaží ze svých sil a svou moudrostí věci změnit a ono to ne vždy jde, není tohle dobrý návod, jak my pod vládou Kristovou můžeme něco udělat? Je mi líto lidí, kteří hledají štěstí, pokoj, radost a nenachází je, nebo se spokojí jen s pozlátkami, protože nejdou k pravému Zdroji. Kéž skrze naši každodenní odevzdanost do Boží moudrosti, velikosti a lásky i druzí lidé dostanou pokoj Boží.
Přeji požehnané prožití postní doby v důvěře v Boží moudrost a prozřetelnost.
Katka