A oni musí poznat, že byl mezi nimi prorok
Milí čtenáři Fchodovin,
oslovil mě úryvek z Ezechiela 2,2-5. „Vešla do mě síla a postavila mě na nohy… Synu člověka! Já tě posílám k synům Izraele… řekneš jim… a oni ať už poslechnou, nebo ne… musí poznat, že byl mezi nimi prorok!“ Na tomto úryvku se mi líbí, jak Pán jedná. Dává nám sílu, posílá mezi lidi, ke kterým potřebuje, abychom přišli, a je vlastně jedno, jestli poslechnou, nebo ne, ale musí poznat, že byl mezi nimi prorok. Křtem jsme se mimo jiné stali i proroky. Máme mít v sobě Boha a už jen na naší přítomnosti mezi lidmi má být vidět, komu patříme. Máme být naladěni na Pána, mít Ho ve svém nitru, každý den se Mu vydávat a On pak může skrze nás jednat. Na nás pak bude vidět Boží přítomnost. Je to tak jednoduché. Každý den se znovu a znovu setkat při své osobní modlitbě s Bohem a On je ten, který dává sílu do každého dne. On nás vede a my jsme pak třeba jen svou přítomností mezi lidmi proroky. Těmi, kteří lidem ukazují na Boha – Jeho lásku, přijetí a odpuštění. Nekonečné milosrdenství. Ezechiel byl poslán mezi lidi vzpurné, zatvrzelého srdce. Na nás není si vybírat, kam půjdeme. Jsme Jeho vyslanci…
Katka
