Milí farníci a čtenáři Fchodovin,
chci poděkovat otci Michaelovi za kázání, které měl 4. září. Možná si to řada z vás vybaví: byla to modrobílá neděle. Oslovila mě mimo jiné úvaha o kříži. Každý ve svém životě máme kříž a myslím, že už i to, že žijeme, je základ kříže. Musíme se den co den konfrontovat s řadou obtíží. Nejsme prostě v ráji. Jsou různé přístupy k této skutečnosti. Líbí se mi ten, který zmínil otec Michael: Nemáme remcat. Máme ho brát jako součást života. Spojuje se mi to dále s verši z Písma, kde nás sv. Pavel vybízí k životu ne z vlastních sil (Ř,8) a Ježíš se modlí k O tci za nás, aby náš život byl v jednotě s Bohem (Jan 17,21).
Mysleme na to stále, máme tu výsadu, že věříme v Boží existenci, věříme v sílu modlitby, v sílu působení svátostí, v působení Boží milosti. To vše není samozřejmost. Využijme toho a chtějme kříž – náš život – žít v jednotě s Bohem všemocným. Nést ho ne z vlastních sil a především bez remcání, které stejně nepomáhá, ale naopak vše zhoršuje.
Katka
