Milí přátelé, nevím, jak uchopit to, o čem dnes psát. Chtěla jsem napsat o věčném životě – o tom, že si musíme my sami pro sebe častěji připomínat, že nejsme z tohoto světa, že mámeobčanství v nebesích, že všechno to, co tu máme – náš majetek, ocenění od druhých, úspěchy, ale i nemoci, starosti, neúspěchy, prohry, zklamání, problémy, nespravedlnosti, že vše trvá jen nějaký čas. Máme sobě, ale i nám svěřeným (dětem, vnoučatům, těm, koho nám Pán pošle) znovu připomínat, že tenhle náš život má tuto formu jen krátce, ale pak trvá věčnost, věčná blaženost u Boha. Takže k těm to pomíjivým věcem nemáme poutat své srdce natolik, abychom skrze ně neviděli Boha. Náš zrak má být upřen na něj – On je věčný, stále stejný, dnes v tomto čase, ale i pak na věčnosti. Kéž nám Pán dá to, o co prosil patron naší farnosti sv. František z Assisi: „Nejvyšší, svatý Bože, osvěť temnotu mého srdce a dej mi pravou víru, pevnou naději, dokonaloulásku, hlubokou pokoru, rozum a rozlišování, abych zachoval tvou pravou a svatou vůli. Amen.“
Katka
- Škola pokorného pochopení plánuBoží lásky (P. Mariusz Kuźniar, farář)
- ...rozmnož mou víru! (Váš jáhen Pavel Urban)
- Moudrost liturgie: Proč se na začátku mše přináší v průvodu kříž? (P. Radek Tichý)
- Jáhenské svěcení (Friedovi)
- František z Assisi
- S křížem do Assisi (Povídání s Jirkou Staňkem, Katka)
- KSK bylo na vodě
- Dolomity 2012 (Radek Lobko)