Kámen, který očišťuje

Kámen, který očišťuje
15. 1. 2023, 15:00 | Doporučit

„Potřebuju do nemocnice. Hned teď.“ Moje žena mě vysadila. Tak rychle, jak jen to šlo. Zůstal jsem sám a to jsme oba dva potřebovali. Ale abyste pochopili, jak devítimilimetrový ledvinový kámen zničehonic ukončil závislost na pornografii trvající dlouhá desetiletí, musíme se vrátit na začátek.

Poprvé jsem se s pornografií potkal, když jsem byl na návštěvě u kamarádky. Její táta měl hromadu časopisů schovanou v zahradním domku. Bylo mi šest, možná sedm. Spolknul jsem návnadu. O něco později, když jsem přicházel do puberty, si náš soused zaplnil staré odstavené auto prasečinkami. Pravidelně jsem sedával na motorku, ukradl pár časopisů a odjel někam, kde jsem si je mohl potají prohlížet. Asi si dovedete představit, jaký jsem byl teenager. Měl jsem narušenou zdravou sexualitu a touhu, a zároveň jsem si nechal nalhat, že dobrý Bůh mě neochrání, když jsem takhle porušený, a to mě postrčilo do náruče chtíče. Moje tehdejší přítelkyně tohle zneuctění pořádně odnesly. A mně vůbec nedošlo, že pod tím vším byl strach. Náboženská tradice, ve které jsem byl vychovaný, dovolovala mluvit o sexualitě pouze v kontextu manželství. Takže jsem neměl tušení, co se děje s mým tělem, nikdo mě nenaučil odlišit letmé pokušení od chtíče a už vůbec jsem neměl odvahu podívat se na krásu, aniž bych ji zkonzumoval.                             rybník5

Když se stal internet běžnou součástí domácností, už jsem měl rodinu. Jakmile jsem zjistil, co je k mání online, vydal jsem se na cestu tajného sledování porna včetně masturbace, což ve výsledku zdvojnásobilo můj pocit studu a celou dobu na mě leželo jako mokrá deka. Namlouval jsem si, že si tím jen ulevuju od stresu, ale zároveň jsem zneužíval ženy. Tečka. A pornografie zneužívala mě a lhala mi o tom, jak vypadají vášeň, touha a normální těla. Navykl jsem si na příliv dopaminu, který doprovázel vyvrcholení. Moje sexualita už byla v temnotě a hanba jenom přibouchla dveře. A tohle všechno se dělo, zatímco jsem vychovával děti, pracoval, vedl chvály a byl ženatý. Naučil jsem se, jak od sebe držet jednotlivé oblasti života oddělené. Po nejnovější epizodě jsem dokázal sám sebe přesvědčit, že jsem s tím skoncoval, a žil jsem dál, ale byla to jen otázka času – a to velmi krátkého – než jsem to udělal znovu. Nedokázal jsem odolat.

Můj hřích spojený s pornografií stál na pozadí ostatních těžkých věcí, které se v naší rodině děly. V jistém slova smyslu, a to velmi nemocném, fungoval jako kotva. Manželství skončilo. Znovu jsem se oženil. Narodily se mi další děti. Moje druhá (a poslední) žena se mě několikrát zeptala, jestli jsem měl někdy problém s pornografií a já to samozřejmě popřel. Pak se jí jednou v noci zdálo, že se dívám na porno, a já jí to dal pěkně sežrat. Jak jsi mohla?! Občas jsem byl z toho, co dělám, dost nervózní, a snažil jsem se přestat. Za celý svůj dospělý život jsem to vydržel nanejvýš měsíc, a pak jsem znova podlehl. Nedokázal jsem to zastavit. Byl jsem přesvědčený o tom, že porno potřebuju a mám na něj nárok.

Postupem času přestalo oddělování jednotlivých oblastí života fungovat. Zoufale jsem si přál být celistvý. Namísto toho jsem byl roztříštěný, ukládal jsem jednotlivé části svého života do různých přihrádek a držel jsem je od sebe oddělené. Často jsem se s bolestí v srdci modlil: „Bože, vyznávám svůj hřích. Prosím, zbav mě toho!“ Pokaždé jsem slyšel tu samou odpověď – svoboda přijde, ale nejdřív se musím vzdát a pokorně všechno přiznat druhému člověku, konkrétně svojí ženě. Když jsem vyrazil na duchovní obnovu pro chlapy, kde John Eldredge mluvil o tom, že je potřeba zbavit se pozéra, který stojí mezi mnou a mým pravým já, byl jsem stoprocentně přesvědčený. Ale ještě jsem nebyl připravený kapitulovat. Byl jsem zbabělec, prostě jsem to nedokázal udělat. Až do 29. srpna 2020.

Moje rozhovory s Hospodinem byly naplněné čím dál větší úzkostí (Bože, prosím, vezmi si to! Je to jen mezi námi!) a tím, že to mezi námi nenechal, mě můj Otec pomalu vedl ke kapitulaci. Teď už vím, jak laskavé to od něj bylo! Něco se ve mně pomalu měnilo. Těžko se to vysvětluje, ale cítil jsem se jako troska a trvalo to měsíce. Měj jsem pocit, jako když vláčím břemeno, a byl jsem nešťastný. I moje žena byla nepokojná. Den předtím, 28. srpna, jsem jí řekl pár věcí, o kterých nevěděla, ale které s pornem nesouvisely. Žádné velké hříchy, jen takové maličkosti. Ale svým způsobem jsem si mapoval terén a zkoušel jsem, jak zareaguje, když budu upřímný. Bál jsem se, že to vyjde najevo, že způsobím svojí ženě bolest a že vynesu na světlo svoje lidství bez příkras. Věděl jsem, že jsem dlouholetý lhář, tuhle medicínu mi hanba namíchala každý den a já ji musel vypít. Přišlo to 29. odpoledne. Moje žena řekla něco ve smyslu: „Vím, že v tomhle ke mně nejsi upřímný. Pokaždé, když se Tě zeptám, tak to popřeš. Tak kde je pravda?“

Negativ_0206_011Tenhle okamžik jsem si netroufl propásnout. Přiznal jsem jí to dřív, než jsem to sám sobě stihl rozmluvit. Teď nebo nikdy, konec schovávání. Řekl jsem jí, že porno sleduju celou dobu, co jsme spolu, a mnohem déle. Nastalo ticho. Její první reakce byla úleva, že jsem to přiznal. A pak bylo ticho. A dusno. Nebyli jsme si jistí, co dělat dál.

V tu samou hodinu se do mě dala bolest, jakou jsem předtím nezažil. Ledvinový kámen. Ležel jsem na podlaze, netušil jsem, co se děje, ale věděl jsem jistě, že je to průšvih. Potřeboval jsem do nemocnice. Strávil jsem tam dvě noci a musel jsem na operaci, aby ten kámen dostali ven.

Moje tělo bezpochyby odráželo to, co se dělo v mojí duši. Vyloučilo toxický kámen a já se zbavil svého toxického tajemství. A ten kámen vyšel z mého penisu. Celkově vzato to bylo požehnání. V tu chvíli to neuvěřitelně bolelo, ale moje tělo prostě poslouchalo mého ducha.

Kapituloval jsem, zřekl jsem se svého hříchu, hanby, svého jednání, vší té zvrácenosti, vzorců chování a požádal jsem Boha, aby to všechno ode mě vzal. Napořád. A on to udělal.

Už je to přes dva roky a já jsem svobodný. Nutkání uklidňovat se tímhle způsobem je úplně pryč. Milosrdný Bůh udělal toho srpnového odpoledne něco, o čem jsem byl přesvědčený, že to není možné: vytrhl můj hřích i s kořeny a zničil ho. Během okamžiku. Nevím, jak jinak to popsat než jako zázrak. Prostě je to pryč. Musím hlídat svoje srdce a myšlenky způsobem, jakým jsem to dřív nedělal? Samozřejmě. Nikdo za mě tuhle práci neudělá. Chodím do terapie? Ano. Znovu vybudovat v manželství důvěru a začít psát nový příběh je proces. Moje chování mělo následky. Jak může moje žena věřit tomu, že zrovna v duchu nesvlékám nějakou krásku? Jak by vůbec někdy mohla konkurovat tělům, která jsem zneužíval online? Na kterou z jejích kamarádek jsem si brousil zuby? Bude se někdy zase cítit v bezpečí, když já mám přístup k internetu? Tohle jsou skutečné otázky, které řešíme. Takže zatímco moje vysvobození přišlo hned, můj hřích náš vztah poškodil a občas přijdou turbulence. Je to bolest uprostřed radosti.

Prosím vás, neberte to tak, že jsem se pomodlil a teď je ze mě lepší člověk. Ani náhodou. Ten, který uzdravuje, mi řekl, že když budu poctivý, pokorný a postavím se svému strachu, vysvobodí mě. Tohle je příběh o Boží dobrotě, ne o té mojí. Nestydím se, i když bych mohl, vzhledem k tomu, co mám za sebou. Prostě si to nemůžu dovolit. Už se nechci vracet zpátky do temnoty. Hanba totiž nejde dohromady s obrovskou vděčností, kterou cítím vůči Bohu, o kterém konečně můžu říct, že je dobrý. Ani trochu nezáleželo na tom, že jsem byl „znovuzrozený“ křesťan. Neznal jsem svého Stvořitele.

Desítky let jsem žil jako následovník Krista – vlastně jen formálně – a odmítal jsem svěřit0126-Michael-2005 svoji sexualitu do jeho péče. Odmítal jsem mu říct o své porušenosti a neprosil jsem ho, aby mě uzdravil. Své první ženě jsem se přiznal. Několikrát. Ale vyznání není to samé co lítost a pokání.

Stojím v úžasu před Láskou, která je tak mocná, že dokáže v mžiku zastavit závislost. Dokáže přinést trvalou změnu, která zničí hřích a obnoví život, pokud se rozhodnete, že chcete přestat. I přesto je mi líto let, která jsem tím vším ztratil, ošklivím si hřích a zradu, na které jsem kývnul, lituju toho, že jsem zneužíval lidi, o kterých ani nevím, jak se jmenovali, a že jsem ublížil těm, kteří jsou mi nejdražší.

Když se podívám na statistiku, většina z vás, kdo tohle čtete, pravděpodobně bojuje s tím samým. Můj příběh není šablona. Neřeknu vám, co se stane, když se rozhodnete, že s tím chcete skoncovat. Ale kdybych se s vámi teď mohl setkat a podívat se vám do očí, řekl bych vám, že máte na to, abyste jakoukoli závislost položili Ježíšovi k nohám. Řekl bych vám, že jste víc než tohle. Že jste milovaný syn, za kterého stojí bojovat. Že světlo dokáže zahnat temnotu. Jestli se rozpadáte na kousky a chcete svobodu, modlete se za to, abyste se potkali s El Roi – s Bohem, který vidí. Moci jeho pohledu se nic nevyrovná.

***

Poznámka editora: Autor píše anonymně, protože jeho manželství se nachází v křehkém prostoru uzdravování a obnovy. Doporučuje následující zdroje: The Sexually Healthy Man (Andrew J. Bauman), Worthy of Her Trust (Stephen Arterburn, Jason Martinkus) a aplikaci Truple screenshot accountability app.

 

Zdroj: https://www.andsonsmagazine.com/inspiration/the-purification-stone

Předchozí měsíc
Následující měsíc
Po Út St Čt So Ne
        1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

2024 Flyer

-------------------------------

kostelik+kcmt

Příprava na manželství 2023-24

Příprava na manželství 2023-24

plakát 2023-příprava-na-m-zind

Jak se dá slavit neděle, když nemohu do kostela?

KCMT z dronu jaro
KCMT z dronu jaro
Popeleční středa
Popeleční středa
sv. František - liturgie
sv. František - liturgie
Velikonoce
Velikonoce
KCMT- foto hotel Kupa
KCMT- foto hotel Kupa
František-zima
František-zima
KCMT- venkovní pohled na terasu
KCMT- venkovní pohled na terasu
uvedení nového kaplana
uvedení nového kaplana
Frantisek-jaro
Frantisek-jaro
KCMT - sál s výhledem na terasu
KCMT - sál s výhledem na terasu
KCMT z dronu
KCMT z dronu
KCMT - liturgie
KCMT - liturgie
Komunitní centrum Matky Terezy
Facebook Předchozí Další