Jenže, připojit obraz šlo a zvuk ne. Takže jeho vybraná osmá mše sv. od sv. Františka nešla použít. Zklamaně si zalezl do kouta za klavír a šel trucovat. Měl tam schovaný zelený zvoneček, co s ním zvoní při on-line proměňování. Jinou vybírat nechtěl, a tak tatínek převzal aktivitu a vybral on. Už byla bohoslužba slova skoro u konce a já si všimla, že tam schovaný nemá jen svůj zvoneček, ale taky tablet a sluchátka na uších. Vcelku rychle mě to zvedlo, říkala jsem si, vůbec nejspíš liturgii neposlouchal, kdo ví, jakou blbost našel. Ne, všechny nás překvapil, sundal sluchátka a převyprávěl nám, jak to bylo s denárem a těmi, co jim musel Ježíš vysvětlit, komu co patří! Našel si katechezi pro děti z KCMT a celou dobu si ji poslouchal.
Včera si v posteli zase otevřel od Vás dětskou katechezi. A bylo to blahoslavenství. To mě ovšem dostal. Protože jsme ten den měli výročí svatby a jako evangelium jsme si tenkrát vybrali právě blahoslavenství. Vyslechla jsem si ho s ním místo večerní pohádky. Chvíli bylo ticho, někdy se nemusí mluvit lidským hlasem a v těch postavách na chodovském kopci si nás Boží slovo najde a je zcela zřetelné. Jsou to lidé, kteří jsou nám svěřeni a odráží slova blahoslavenství, přislíbení garantované Kristem. Jsou kolem nás chudí, plačící, ti, co mají čisté srdce… děkuji Kristu za každý kousek dobra v nich? Večerní prosba byla na světě: Dobrý Bože, děkujeme Ti za každého z nás, dávej nám dostatek dobrých nápadů a otevřené srdce, jak Ti v druhých posloužit.
Děkujeme těm, co dětské katecheze připravili, Boží Slovo si už svého posluchače našlo!
Z Telče vděčná maminka.
Poznámka: autorka mailu slouží pacientům jako sestra spolu se svým mužem, praktickým lékařem, ve velkém obvodě na Vysočině.