Ta totiž mohla zachránit životy Židů, kteří byli ve vyhnanství v Persii. A protože Bůh byl s ní, podařilo se jí to. Židé byli ušetřeni a ti, kteří doufali, že je zničí, zaplatili svým životem. (Est 7, 10; 9, 1-17)
Ester se jistě cítila dobře, když splnila své poslání. Byla hrdinkou. Ale co my, kteří o takovém hrdinství jenom sníme? Žijeme svůj obyčejný život a myslíme si, že k hrdinským činům nemáme příležitost. To je však omyl. V Božích očích se můžeme stát velkými hrdiny všedního dne. Ve večerních zprávách o tom asi mluvit nebudou, ale můžeme si být jisti, že v nebi to zaznamenají.
Máme například možnost zachránit někoho před depresí nebo zoufalstvím svým povzbudivým slovem či skutkem. Můžeme také svědčit o své víře a nabídnout ostatním možnost vztahu s Bohem. Můžeme pomoci kamarádovi, aby neudělal chybu, které by později hořce litoval. A tak dále, a tak dále.
Ať už to zní pateticky a přehnaně nebo ne, všichni jsme se narodili proto, abychom se stali hrdiny. Možná nebudeme hrdiny v očích tohoto světa, ale v Božích očích ano. Chce to jen být pozorný k tomu, co se děje kolem, a mít odvahu zasáhnout.
V každé bitvě je Ježíš naším spojencem. A nikdy nezradí.
Kurt De Haan Překlad: Zuzana Juřenová, Markéta Klusová, Gabriela Neubauerová, Deník mladých, roč. 10, č. 1, s. 17