Jak jsem se vrátil k Hospodinu

Jak jsem se vrátil k Hospodinu
8. 4. 2020, 09:44 | Doporučit

I když je táta věřící, nikdy mě, ani staršího bráchu, k víře nevedl. Přesto jsem se už v 10-12 letech k Bohu modlil. Vzpomínám si, že když byl brácha v pubertě (je o čtyři roky starší), sebral se třeba v sedm večer, že jde ven. Na dotazy rodičů, kam jde,

odpověděl jen „pryč“. Když pak nebyl ani ve dvě v noci doma, rodiče byli na nohou, že se mu něco stalo. A já se modlil, ať mu nic není, ať se v pořádku vrátí domů. Avšak o pár let později jsem se na Boha naštval (na důvod si do dnes nemohu vzpomenout) a řekl jsem mu, že si půjdu životem sám, bez Něho. Měl jsem ale potřebu budování vnitřního klidu a harmonie a proto jsem zkoušel různé směry a filozofie. Nic mi ovšem nesedělo a tak jsem hledal dál. Až jednou jsem na nějaké „vnitřní budování“ zapomněl.0129-Michael-2006
     Uplynulo asi osm let, když se mi do rukou dostala knížka „Jak si správně přát“. Autor v ní píše mimo jiné o existenci jakéhosi Universa a parkovacích andělů, díky kterým se nemusí strachovat, že nezaparkuje. Přišlo mi to úsměvné. Uvažoval jsem o tom a říkal si: „Parkovací anděl, to může být klidně normální anděl. A Universum, vždyť to můžu rovnou nazvat Bohem.“ V tu chvíli mi v hlavě explodovala myšlenka: „Ale vždyť já v Boha věřím! Ale nemluvím s Ním!! Ale proč?“ A protože jsem na ten důvod nepřišel, začal jsem opět s Bohem mluvit.
     Nejprve to bylo takové obecné. Je to prostě Bůh a já Ho prosím o různé věci. Nicméně po nějaké době mi tento „vztah“ přestal stačit. Chtěl jsem víc. Naštěstí jsem měl kolem sebe několik křesťanských přátel a tak jsem se opatrně začal vyptávat. Co mám dělat, co dělat nemám, co můžu, co je lepší nedělat… Také mi kamarádka nosila „Manu pro tento den“,k ní jsem dostal knížečku Nového zákona, a tak jsem dál „studoval“ a snažil se řídit podle rad přátel i Písma. Po pár měsích jsem začal pociťovat pozitivní změny v mém životě. Ovšem ty zásadní události se staly následující rok.
     V únoru 2017 jsem byl na koncertě jedné mé oblíbené kapely. Stál jsem blízko podia a moc si přál chytit nějaké trsátko nebo jinou podobnou památku, kterou házel do publika někdo z kapely. Odcházel jsem ovšem s prázdnou, i když jsem byl někdy hodně blízko. Jelikož se jednalo o metalový koncert, říkal jsem si, že to bude asi tím, že metal asi opravdu není Bohu milý. Následující týden jsem byl s přáteli na dalším koncertě, tentokrát na mé nejoblíbenější metalové kapele. Opět jsem byl blízko podia, vlastně blíž už to skoro nešlo. Celý večer byl naprosto skvělý a na závěr opět muzikanti házeli trsátka do publika. Když vzápětí jedno takové trsátko chytil kamarád, málem se mi zastavilo srdce. Automaticky jsem předpokládal, že mi ho dá. Bylo takové obyčejné, průsvitné, oranžové barvy, ale co, vždyť s ním kytarista odehrál část koncertu. K mému naprostému zděšení ho ale nepředal mě, ale kamarádce, která tam byla s námi a která tuto kapelu snad ani neznala. Když jsem se probral z šoku, v čirém zoufalství jsem prostrčil ruku mezi dvěma kluky kteří jediní byli mezi mnou a zábranou oddělující publikum od podia. V tu chvíli mi něco přistálo na dlani. Na plocho, lehce, jako by tam přistálo peříčko. Neviděl jsem, co to je, jen jsem sevřel dlaň a s bušícím srdcem jsem předmět rychle strčil do kapsy, aby mi ho snad někdo nevrazil z ruky. Teprve v klidu před halou jsem se podíval, co jsem to vlastně chytil. K mému naprosto nepopsatelnému nadšení to bylo černé trsátko se zlatým názvem kapely a bílým podpisem! Přemýšlel jsem, jak se Hospodinu odvděčím. A rozhodl jsem se, že posunu náš vztah dál, že začnu chodit do kostela…
     V tom samém roce, v červenci, jsem byl s kamarádkami na chatě jedné z nich. Právě tato kamarádka je zároveň má bývalá partnerka. I když náš partnerský vztah nevyšel, zůstali jsme do dneška přáteli. Tenkrát jsme již byli více jak rok po rozchodu a ona měla pár měsíců nový vztah. Po pravdě, měl jsem z toho radost a těšil se, až jejího nového partnera poznám. Přátele na mě koukali jako na naprostého šílence. Měl bych být rád, že i po rozchodu máme spolu blízký vztah, že i to není normální a že chtít poznat jejího nového partnera, a snad ještě s ním vycházet, to je naprosto nemožné. Nicméně já si stál za svým. PICT0070Takže když se kamarádka zeptala, zda by nám nevadilo, že by za námi přijel, nadšeně jsem souhlasil. Když pak kamarádky nový partner skutečně dorazil, nic nenasvědčovalo, že by nálada měla nějak „zhoustnout“. Naopak, celý den byl naprosto fantastický. Bavili jsme se, popíjeli, hráli společenské hry… Večer, když jsme zůstali na chvíli osamotě, sice došlo na vyjasnění mého vztahu ke kamarádce, ale vše proběhlo v naprostém poklidu, s kamarádským připitím na konci. Opět jsem přemýšlel, jak se Hospodinu odvděčit.
     Uvědomoval jsem si totiž, že to opravdu není běžná situace. Jak s kamarádkou samotnou, tak s jejím partnerem. A rozhodl se pro dvě věci. Jednak se nechám pokřtít, na důkaz toho, že jsem Jeho služebník a on můj Pán, a pak, začnu nosit viditelně na krku kříž a tak se k Němu hrdě hlásit.
     Nyní je to již rok od mého křtu. Za ty tři roky se toho v mém životě událo hodně. Ať už to bylo pozitivní nebo ne, nikdy jsem svého rozhodnutí nelitoval. Naopak. Užívám si Pánovi přítomnosti, snažím se dělat to, co je správné a dobré v Jeho očích a dál prohlubuji vztah, který mezi námi je. 
Honza
Předchozí měsíc
Následující měsíc
Po Út St Čt So Ne
    1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30      

2024 Flyer

-------------------------------

kostelik+kcmt

Příprava na manželství 2023-24

Příprava na manželství 2023-24

plakát 2023-příprava-na-m-zind

Jak se dá slavit neděle, když nemohu do kostela?

Popeleční středa
Popeleční středa
František-zima
František-zima
KCMT - sál s výhledem na terasu
KCMT - sál s výhledem na terasu
KCMT - liturgie
KCMT - liturgie
KCMT z dronu jaro
KCMT z dronu jaro
KCMT z dronu
KCMT z dronu
Velikonoce
Velikonoce
sv. František - liturgie
sv. František - liturgie
KCMT- foto hotel Kupa
KCMT- foto hotel Kupa
Frantisek-jaro
Frantisek-jaro
KCMT- venkovní pohled na terasu
KCMT- venkovní pohled na terasu
uvedení nového kaplana
uvedení nového kaplana
Komunitní centrum Matky Terezy
Facebook Předchozí Další