Dnešní čtení je o muži, který bojoval s pochybnostmi. Jeho jméno je Jan Křtitel. Před krátkým časem pokřtil Pána Ježíše. Nebesa se otevřela a Bůh promluvil a označil Ježíše za svého milovaného Syna. Nyní, když je Jan nespravedlivě uvržen do vězení, cítí se opuštěný. Obtížen pochybnostmi posílá za Ježíšem své přátele, aby se ho zeptali: „Jsi ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?“ (v.20)
Pán Ježíš Jana kvůli pochybnostem neodvrhl. Naopak říká, že Jan je ten nejvýznamnější člověk, jaký kdy byl z ženy zrozen (v.28).
Pravda, neměl by ses s pochybnostmi dostat příliš daleko. Někteří lidé jsou jimi tak svázáni, že myslí, že už nemůžou věřit vůbec v nic. (Samozřejmě, že prokazují určitou víru, když přejdou most nebo si sednou do křesla). Protože Bůh nám dal dost rozumných důvodů, pro které bychom věřit měli, mít příliš mnoho pochybností není vůči Němu fér.
Ale jak říká Dietrich Bonhoeffer: „Abyste mohli mít velkou víru, musíte mít i velké pochybnosti.“ Pochybnosti tě udrží v bezpečné vzdálenosti od nějakého kultu nebo falešného náboženství a hlavně mohou zkvalitnit tvoji víru!
Pochybnosti jsou užitečné, pokud utvrzují naši víru.
Pane, já v Tebe přece věřím. Avšak jsou v mém životě chvíle, kdy o svou víru musím bojovat. Stůj při mně a veď mě, protože jsi Bůh věrný. Jsi se mnou a neopouštíš mne i když já tvou pomoc necítím a má víra je v temnotách. Ty jsi můj Bůh.
Srov.: John Carvalho Překlad: Bohuslav Kern Deník mladých, roč.7, č.34