Děti v kostele

Děti v kostele
1. 5. 2018, 21:19 | Doporučit
Katecheze, Bohoslužby, křest-články

Kdosi mi kdysi říkal, že jestli chci naštvat farníky nebo vyvolat nekonečnou diskuzi tak mám napsat o dětech na bohoslužbách. No a já doufám že to bude jinak. Možná jsem naivní možná přílišný optimista, ale mám v hlavě pár myšlenek k tématu děti v kostele o které bych se s vámi rád podělil. Ano je možné, že ti ke kterým chci mluvit si toho vůbec nevšimnou a ti kteřých se to netýká to budou řešit, ale doufám ve zdravý rozum. Tak to zkuste vydržet.

Myslím si, že kostel bez dětí je jako velbloud bez hrbů. Protože takový kostel vymírá a ten kostel je vlastně zbytečný už není pak domovem rodin už není útočištěm. Taková církev vymírá. Ano farnost či chcete-li církev bez dětí a katechumenů strádá i když může být navenek spokojeně setrvávající ve svém klidu. Taková živá mrtvola.

Mám radost z toho, že u nás do kostela děti smí. Ale vše má svoje složitosti a vybrat co nejlépe zatáčku je fakt někdy o život. Katastrofa v zásadě nasává ve dvou případech a to buď bezohledných rodičů menších dětí, kteří nějak ignorují chování svých robátek terorizujících zbytek kostela a nebo bezohledných už možná ne rodičů či rodičů starších dětí s kterými již není problém, kteří však při sebemenším problému někoho vyhodí z kostela. Oba extrémy jsou k ničemu a vedou k vypuzení jedné či druhé skupiny z kostela. Tak ani o jeden extrém není co stát. Volám jen k životu mezi námi ohleduplnost. Zkusím k tomuto ožehavému tématu malinko říci a prosím o shovívavost, protože vyjádřit věc úplně a citlivě je skoro nemožné.

Co dítě smí a co nesmí v kostele? Asi to co tu bohoslužbu rozloží a druhým znemožní ji vnímat je jistě nesprávné. Nebo také likvidace interieru či exterieru kostela. To co mi přijde tabu jsou všechny druhy rachotivých hraček, bublifuky, koloběžky, jezdící traktory. Škubání záclon dupot, který dítě dokáže tak fascinovat neboť se to v kostele tak hezky rozléhá, honit se s druhými případně s rodiči. Jednou mi bylo líto jedněch rodičů kdy se robátko rozhodlo se s nimi honit mezi lavicemi a chudáci rodiče mu na to skočili jak na špek a naháněli ho tak decentně až jim vždycky zdrhlo.

No myslím si že kostel fakt taky není restaurace, (Nemluvím o kojení to fakt nevidím jako problém a aby mněla maminka, která potřebuje nakojit dítko klid ať si klidně zaleze do zpovědnice nebo do našeho kojicího koutku vedle podia v KCMT.) ale někdy mi fakt zůstává rozum stát co všechno jsou rodiče schopni cpát do dítěte pod zámiňkou klidu. Myslím, že toto je na nás dospělých, protože musíme vzít vážně, že tím co dovolíme svému dítěti ovlivňujeme někdy dost drsně jednání dětí našich sousedů. Buďme v tom ohleduplní a nevyrábějme dětské davové nešvary. Děti z toho rozum nemají my ho snad mějme aspoň trochu. Vždyť jeden ze základních úkolů naší výchovy je i výchova k řádu života a ten má i bohoslužba.

Možná, ale lépe ne co nesmí a smí, ale k čemu ho chceme přivést? To je správná otázka. Moc mne inspirovala jedna maminka čtyř robátek (mněla je dost nahusto po sobě) no já bych to asi nevydržel, ale jsem muž tak to ani po mně nikdo nikdy nechtěl a snad chtít nebude. Ona moc hezky říkala: "No já se jen snažím, aby jim tam bylo i se mnou hezky, když mně je tam hezky s Pánem, a tak je mám u sebe a chovám je a jsem pro ně ještě nějak víc než jak bývám i doma, kde je spousta práce a poviností. Vlastně je moc nepeskuju co musej či nesměj, a je jen důležitý aby nerušili ostatní a bylo nám hezky v Boží přítomnosti."

Nějak mám dojem, že v jistém období je normální součást rodičovského úkolu, že větší část bohoslužby pracuje rodič s dítětem a sám není kdovíjak soustředěný. Chtěl bych říci těm kdo se skrze to cítí nějak provinile: Jestli pomůžete svým dětem poznávat Boha v kráse liturgie a bez bugru a zprostředkujete jim že v kostele je fajn i když to má svůj řád, protože je tam Bůh, jste skvělí.

Milí rodiče, prosím berte děti do kostela, patří tam i když je to pro vás velmi náročné zvlášť když těch poupat máte více a mají své dny plné vzpour. Ano patříte tam. Jen je třeba vybrat rozumně zatáčku, když je dítě neklidné. Někdy smekám před vaším hrdinským výkonem. Někdy je mi líto, že hluk úrovně válcovny plechu, který vyrobí jejich vlastní dítko s některými rodiči vůbec nehne. Už se mi dokonce jednou stalo v jednom kostele, že mi vlastně nestačil ani kvalitní mikrofon. Nějak mne slyšet už vlastně nebylo.

Od kdy dítě do kostela patří? Já bych řekl, že od vždycky když to jde. Dítěti, kterému nedovolíme nezvyknout si na kostel od mala, zaděláváme na problém, protože ho pak přivedeme do prostředí a vyžadujeme od něj něco co neumí. Najednou je v prostředí, s kterým si neví rady. To není fér.

Kde mám být s dítětem v kostele? No přeci tam kde může co nejvíce vnímat, nakolik to jeho živost či naturel či moje schopnost dovolí. Mylím, že je důležité nějak rozlišit mezi tím, když dítě jednorázově vymňoukne a pak je v klidu. Ve chvíli, kdy je ale věc opakovaná je třeba ho vzít do foyer uklidnit. Tady bych chtěl asi povzbudit rodiče aby se nestyděli v klidu odejít a zase přijít, je to přeci věc normální odejít s neklidným dítětem a příjít s klidným. Jen musíme odhalit včas ty dětské pokusy o hru jak s námi manipulovat.

Vlastně bych chtěl také říci, že foyer není určeno standartně pro rodiče s dětmi, ale je to útočiště, když je problém. Dítě bez optického i akustického kontaktu není saturováno dostatečnými vjemy a ani nemohu od něj chtít, aby vše ve foyer vydrželo. Naopak logicky od vás najednou vyžaduje hračky jídlo apod. Kostel není restaurace ani hračkárna ani tělocvična.

Místnost pro rodiče s dětmi za sklem u kaple je záměrně dostatečně saturovaná zvukem a přitom zpětně do kaple neprostupná. Dá se přivřít. Ale je to zas útočiště asi především pro ty rostomilé "pidižvíky", kteří jsou zatím nekoordinovatelní.

Chtěl bych vystřihnout velkou poklonu rodičům co připravují programy dětských bohoslužeb v KCMT. Děkuji vám. Jste myslím velkou podporou pro rodiče ostatních dětí. Pro vás co máte děti zhruba ve věku 4-7 let ano slyšíte dobře právě pro vaše děti je vysloveně určen program v neděli na na bohoslužbě v půldesáté v suteréní klubovně. To ale neznamená, že tam nemůže přijít se starším či mladším dítětem nikdo nebude vyhozen. Jen musí být jasno, pro který věk se snaží naši rodiče připravit srozumitelný program.

Pro vás kdo máte děti kluky, vám může velmi pomoci, že mohou chodit ministrovat. Ubude vám hned jedno či dvě robátka a starší ministranti se o ně postarají.

Všechno co jsem napsal je orientační a snad podnětem pro naší práci s dětmi a výzvou k vzájemné ohleduplnosti. Doufám že jsem vás nikoho moc nenaštval, ale přišlo mi toto téma důležité, protože je pravda, že jsem se veřejně zastal od oltáře rodičů a je stejně tak pravda, že se musím zastat těch kdo občas pro rachot neslyší vlastního slova. Věřím a doufám že dětí bude přibývat a pokud nebudeme skoupí na svědectví našemu okolí, že bude přibývat i katechumenů a naše farnost bude zdravá a ohleduplná, jednoduše takové přístřeší pro každou duši.









Bohoslužby o prázdninách

u sv. Františka

 

  • Út 18:00
  • Pá 18:00
  • Ne 8:00 a 20:00

v KCMT

IMG_7608

  • St 18:00
  • Ne 9:30

Bohoslužby o letních prázdninách

sv. František
sv. František
Velikonoce
Velikonoce
KCMT - sál s výhledem na terasu
KCMT - sál s výhledem na terasu
KCMT- foto hotel Kupa
KCMT- foto hotel Kupa
KCMT - liturgie
KCMT - liturgie
KCMT- venkovní pohled na terasu
KCMT- venkovní pohled na terasu
uvedení nového kaplana
uvedení nového kaplana
Komunitní centrum Matky Terezy
Facebook Předchozí Další