Historie obce Chodov

Historie obce Chodov
14. 2. 2023, 07:11 | Doporučit

Základem osady Chodova byl Chodův nebo snad Hodův dvorec. První písemná zpráva o obyvatelích se hlásí k roku 1185. Připomíná zdejší sedláky - "kmety". Nejstarší archeologické nálezy z prostoru tvrze jsou datovatelné nejdříve do závěru 13. století.

Chodov snad brzy připadl blíže dosud neurčenému rodu feudálů a od něj přešel někdy před rokem 1334 do majetku řádu křižovníků Strážců božího hrobu, první již doložené vrchnosti. Stal se součástí rozsáhlých panství křižovníků v Čechách. Řád měl klášter na Zderazi (dnes v sousedství Karlova náměstí).  Části okrajových pozemků počítaných k Chodovu a v okolí náležely různým církevním institucím, včetně Vyšehradské kapituly. Postupně přecházely na křižovníky. V blízkém sousedství je roku 1326 poprvé písemně doložená vesnice Litochleby. Později náležela týmž držitelům jako Chodov.

Území dnešních Hájů příslušelo ve starší historii k Hostivaři. Malá osada Milíčov, zaniklá počátkem 18. století, poblíž dodnes existujícího objektu bývalého dvora, mohla mít starší kořeny. Horní Roztyly představoval ovčín asi z konce 16. století, náležející k (zaniklým) Dolním Roztylům.

Po několika dalších změnách v držení roku 1676 získal Chodov benediktinský klášter u sv. Mikuláše na Starém Městě pražském. Mniši přestavěli chodovský dvůr a zřídili výkonné hospodářství a malou kapli uvnitř, neodradil je ani brzký požár. Když se ale později rozhodli pro velkorysou přestavbu svého kláštera (dnešní chrám na rohu Pařížské ulice), potřebné finance získali roku 1728 prodejem Chodova, Šeberova a okolí majiteli kunratického panství. Po polovině 18. století stálo v Chodově a v Litochlebech mimo chodovský dvůr 18 domů různého významu a 3 pustá místa po hospodářstvích. V severním cípu katastru Chodova vyrůstal v 19. století nevelký Chodovec. Jeho vznik souvisel s neúspěšným pokusem o těžbu kamence na konci 18. století. V Litochlebech se k roku 1844 uvádí 29 domů se 173 obyvateli. Roku 1841 byl pro Chodov a Litochleby vyměřen společný katastr a Litochleby se staly osadou.

Po zrušení roboty v roce 1848 a zániku správního systému panství krátce poté vytvořily Chodov, Litochleby, Šeberov a Hrnčíře jednu politickou obec Chodov - Šeberov. V roce 1890 měla celkem 141 domů a 1 201 obyvatel. Roku 1886 se stavěla na trase dosavadní komunikace od Prahy řádná silnice. Kolem ní vznikaly obytné a další objekty dnešní Starochodovské ulice. V roce 1908 byl Šeberov s Hrnčíři oddělen a brzy s ním byly spojeny Křeslice.

V Hájích, spjatých tehdy s Hostivaří, byl zřejmě již v 17. století zřízen hospodářský dvůr. Uvádí se lokalita Maly Hostivarz. V Hostivaři se původně nacházely kostel, škola, pošta a četnická stanice také pro obyvatele Chodova. V 2. polovině 19. století byla v Chodově otevřena skromná malotřídka, roku 1905 obec dala vystavět a otevřela vkusný objekt obecné školy. V desetiletích na přelomu 19. a 20. století vzniká spolková činnost, především hasičská jednota a Sokol.

Po roce 1918 obecní rada rozhodla, že se Chodov nezačlení do tehdy vytvářené tzv. Velké Prahy. Kunratický velkostatkář však ve dvacátých letech 20. století prodal pražské obci chodovský dvůr, k němuž náleželo 294 ha polí. Praha umožnila na části pozemků výstavbu a ostatní, včetně dvora, pronajímala. Chodov a také Háje, nyní též samostatná obec, se měnily v příměstské obce. Postupně došlo k elektrifikaci, začal tudy projíždět autobus. Přibývalo rodinných domků, číslování domů Litochleb bylo propojeno s Chodovem. Noví obyvatelé přicházeli také z různých pražských čtvrtí, z okolních obcí i ze vzdálených míst. Škola byla několikrát přistavována, v roce 1935 byla v dostavbě otevřena měšťanská škola a zřízena četnická stanice. Zvyšoval se počet živností. V roce 1938 byl postaven Obecní dům, sokolovna a poprvé v historii i katolický kostel. Rozšiřoval se počet spolků. Oblíbená byla činnost místních divadelních ochotníků, začala i filmová promítání. Vznikla četnická stanice a v dalších letech základ budoucí pošty.

Období protektorátu za 2. světové války zanechalo trpké stopy a oběti. Snaha pomoci bojující Praze v květnových dnech 1945 vedla k Chodovskému povstání. V jeho průběhu, zejména 7. 5., přinesli Chodovští a lidé z okolí, kteří přišli na pomoc, velké oběti na životech. Připomíná je na tehdy zřízeném chodovském hřbitově pietní prostor se společným hrobem obětí.

Od roku 1949 se obce Chodov a Háje staly součástí nově zřízeného okresu Praha - východ, ale od 1960 připadly do okresu Praha - západ. Přibývaly další rodinné domky a noví obyvatelé. Stále více obyvatel mělo zaměstnání v Praze. Od 1. 1. 1968 byly obě obce začleněny do obvodu Prahy 4. Po r. 1971 ustupuje dvůr a některé domy páteřním komunikacím pro vznikající Jižní Město.  Kostel sv. Františka unikl těsně zboření jen díky nasazení věřících a místního mladého kněze, P. Filipoviče.

Dnes je Chodov, stejně jako další zmiňované obce, součástí největšího sídlištního komplexu v Čechách, pražského Jižního Města.

Převzato z Kroniky na netu.

Předchozí měsíc
Následující měsíc
Po Út St Čt So Ne
            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30            

Postní duchovní obnova

DUCHOVNÍ OBNOVA 2024_web

2024 Flyer

-------------------------------

kostelik+kcmt

Příprava na manželství 2023-24

Příprava na manželství 2023-24

plakát 2023-příprava-na-m-zind

Jak se dá slavit neděle, když nemohu do kostela?

Frantisek-jaro
Frantisek-jaro
Popeleční středa
Popeleční středa
sv. František - liturgie
sv. František - liturgie
uvedení nového kaplana
uvedení nového kaplana
KCMT- foto hotel Kupa
KCMT- foto hotel Kupa
KCMT - liturgie
KCMT - liturgie
KCMT - sál s výhledem na terasu
KCMT - sál s výhledem na terasu
KCMT- venkovní pohled na terasu
KCMT- venkovní pohled na terasu
KCMT z dronu jaro
KCMT z dronu jaro
František-zima
František-zima
KCMT z dronu
KCMT z dronu
Velikonoce
Velikonoce
Komunitní centrum Matky Terezy
Facebook Předchozí Další