Historické souvislosti

Kostel sv. Františka v Praze-Chodově

     

Z historie

Kostel na Chodově byl postaven na místě původní hospodářské budovy. Autorem projektu přestavby je Vojtěch Pospíšil, který o dva roky dříve provedl také stavbu kostela na Spořilově. Akce probíhala v ekonomicky obtížné době mezi hospodářskou krizí a světovou válkou, proto se maximálně setřilo. Stavbu se podařilo zrealizovat díky mnoha štědrým dárcům, především z řad farníků. Na původní kamenné zdivo byla napojena železobetonová konstrukce nesoucí strop. Devět párů oken tvořících výplně mezi jednotlivými pilíři nese votivní tabulky se jmény dárců.

Kostel vysvětil 4. září 1938 pražský arcibiskup kardinál Karel Kašpar. Patronem kostela je sv. František z Assisi.

V šesesátých letech hrozilo zbourání kostela v souvislosti s plány na výstavbu Jižního Města. Modlitbami věřících a odvahou mladého kněze byl kostel zachráněn a komunikace Türkova, která na něj původně směřovala, byla odkloněna.

Více o historii kostela se dočtete v článku Martina Flosmana uveřejněném ve Fchodovinách 9/2008 (viz. str. 12).

 

Historie záměru a příprava výstavby Komunitního centra Matky Terezy

 
 
 

Začátky

Římskokatolická farnost u kostela sv. Františka z Assisi v Praze – Chodově (dále jen farnost) vznikla v roce 1988. Vlastnila pouze malý stejnojmenný kostelík, postavený v době, kdy byl Chodov ještě malou obcí za hranicemi Prahy. V době vzniku farnosti však již stál uprostřed nové městské části obklopený největším českým sídlištěm s téměř 90 tisíci obyvatel. Farnosti chybělo jakékoliv zázemí, byt faráře, shromažďovací prostory a hlavně prostor, kde by se sešla celá farnost při bohoslužbách. Není divu, že velká část věřících odjížděla do jiných částí Prahy.

Po roce 1990 došlo i k plné emancipaci této městské části po stránce územně správní. I zde, protože výstavba sídliště nebyla dokončena v oblasti občanské vybavenosti, byl pociťován nedostatek shromažďovacích míst, zejména velkého sálu.

Ekumenické centrum

Protože stejný problém pociťovaly na Jižním Městě i další křesťanské církve a byla velká vůle po vzájemných kontaktech a ekumenické spolupráci, vznikl v roce 1990 Spolek pro výstavbu ekumenického centra. Jeho aktivity byly podporovány kromě osobních kontaktů i pravidelnými společnými bohoslužbami, konanými nejprve v jídelnách škol. Cílem spolku byla výstavba areálu s dostatečně velkým prostorem, který by umožňoval setkání celých společenství při bohoslužbách – tedy pro cca 500 osob – a který by mohl být využíván i pro jiné typy společenských akcí.

Při přípravě územně plánovacích podkladů pro zpracování nového územního plánu byl požadavek na výstavbu takového typu objektu akceptován a jeho potřebnost nebyla zpochybněna. Umístění tohoto centra prošlo odbornou i laickou diskuzí, včetně architektů urbanistů, zpracovatelů koncepčních materiálů rozvoje Jižního Města, a komisí odborných útvarů městské části. Do územního plánu hlavního města Prahy, schváleného v září 1999 a účinného od ledna 2000, byl jako nejvhodnější vybrán prostor na konci tzv. Centrálního parku u stanice metra Háje.

Farnost postupně dosáhla vlastní aktivitou a ve spolupráci s magistrátem hl. města Prahy výstavby nové fary, dostavby stávajícího kostelíka a potřebu většího shromažďovacího prostoru pro bohoslužby nahradil dočasně (původně) vojenský stan, postavený na prostranství u kostela.

Křesťanské centrum

Po zániku vojenského stanu pronajala městská část farnosti uvolněný objekt bývalé mateřské školy. Zde vznikla kaple s kapacitou obdobnou chodovskému kostelíku a prostory pro další aktivity farnosti v rámci tzv. Křesťanského centra. Potřebu prostoru pro shromáždění celé farnosti při bohoslužbách se ještě snažil řešit projekt rozšíření stávajícího kostelíka, který však nebyl urbanisticky přijatelný, kapacitně dostatečný a technicky velmi obtížně realizovatelný, protože s kostelíkem sousedí páteřní koridorem všech sítí.

Záměr výstavby ekumenického centra nepokročil směrem k vlastní výstavbě nejprve kvůli několikaletému řešení majetkoprávních vztahů k pozemkům, určených pro jeho výstavbu, a poté vzhledem k vysokým nákladům na získání pozemků od restituentů. Jednotlivé křesťanské církve, působící na Jižním Městě, si začaly potřebu prostor řešit vlastními silami. Převládl názor, a to aniž by to znamenalo odklon od ekumenické spolupráce, že stavbu tohoto rozsahu a finančních nákladů může jen velmi obtížně společně investovat několik různě velkých subjektů s různou potřebou jejího využívání.

Příprava

Ze všech výše uvedených důvodů došlo k rozhodnutí pražského arcibiskupa o odkoupení pozemků pro výstavbu z prostředků Arcibiskupství pražského a o stanovení této výstavby jednou z priorit pražské arcidiecéze. Současně se pro výstavbu objevila možnost financování takovéhoto projektu prostřednictvím italského státu, z prostředků určených pro podporu nově přistupujících zemí do EU.

Po zpracování různých návrhů v průběhu roku 2001, které byly postupně odmítnuty, tým pod vedením faráře P.Václava Chrousta a složený ze zástupců farnosti včetně Křesťanského centra, Arcibiskupství pražského, i rady městské části Jižní Město zahájil intenzívní práce na zadání projektu výstavby, který by doplnil chybějící kapacity farnosti a současně otevřel prostor komunitnímu projektu, kde vybudované prostory budou sloužit nejenom věřícím farnosti, ale i občanům dané komunity, tedy občanům Jižního Města.

Poté byl zpracován projekt pro získání finančních prostředků pro realizaci výstavby.

Projekt

V lednu 2002 bylo na základě zpracovaného zadání poptáno 10 architektů a architektonických ateliérů k paralelnímu zpracování architektonických návrhů v úrovni studie s cílem vybrat projektanta stavby. Předložené návrhy vyhodnocovala komise složená ze zástupců farnosti, Arcibiskupství pražského a městské části Jižní Město. Komise vybírala z deseti návrhů, které byly velmi rozdílné, a to jak z hlediska architektonického pojetí, tak vnitřního uspořádání. Komise pracovala velmi zodpovědně, autorům dokumentace byla dána možnost svůj záměr na jednáních komise podrobně popsat. Po vyhodnocení nejlepšího návrhu v květnu 2002 komisí byly všechny modely i soutěžní dokumentace prezentovány ve farním sále. Byla tak dána možnost všem farníkům i dalším zájemcům se s návrhy seznámit. Na samostatném panelu byli s výsledky soutěže rovněž seznámeni občané Jižního Města na výstavě o rozvoji této městské části ve stanu u metra Háje.

Dalším krokem v zapojení se farníků do procesu přípravy projektu bylo vyhlášení ankety s cílem najít nejvhodnější název centra. Během jara 2002 se sešla se celá řada návrhů a jejich vhodnost byla hojně diskutována. Na závěr se uskutečnilo společné setkání farníků ve farním sále za účasti pana kardinála po kterém byl vybrán název Komunitní centrum Matky Terezy.

Schvalovací procesy

V procesu přípravy výstavby se pokračovalo zpracováním projektu pro územní řízení a získáním územního rozhodnutí v červenci 2003 a dále zpracováním projektu pro stavební povolení a získáním stavebního povolení v listopadu 2004.

Během projektové přípravy se ukázalo, že s uvažovaným dominantním zdrojem financování stavby, zajišťovaným prostřednictvím italského státu, již není možno počítat. Hledal se tedy způsob, jak standardním systémem financování projektů prostřednictvím strukturálních fondů EU tento projekt podpořit. Po prověření odbornou firmou a jednáních na MMR se ukázal i tento zdroj jako nereálný.

Vzhledem k těmto novým skutečnostem byl celkový projekt s investiční náročností cca 150 mil. Kč rozčleněn na dvě postupně realizovatelné části. V první je kladen důraz na zachování prostor, které byly vždy prioritou farnosti, tj. velký shromažďovací prostor pro bohoslužby pro min. 400 osob a kromě kaple jako jednoúčelového sakrálního prostoru, možnost jeho využití i pro jiné typy akcí – kulturní, společenské, kongresové apod. Z první části realizace byla zatím vypuštěna část objektu s restaurací a možností ubytování nad ní.

Před stavbou

Svojí činnost zahájila v dubnu letošního roku pracovní skupina složená ze zástupců farnosti a Arcibiskupství pražského, která koordinuje aktivity související s přípravou výstavby centra i prezentací projektu farníkům i veřejnosti. Svojí práci zahájil v červnu tohoto roku též realizační tým složený z farníků.

V dubnu 2005 byla zpracována FR strategie, která specifikuje jednotlivé kroky k zapojení potenciálních dárců do financování výstavby centra. Byl rovněž zpracován nový způsob financování výstavby centra, který počítá kromě darů s příspěvkem Arcibiskupství pražského na výstavbu a s odložením plateb stavebních prací získáním úvěru na financování stavby do výše 1/3 jeho nákladů.

O záměru výstavby i o vlastním projektu dlouhodobě informuje všechny občany Jižního Města časopis městské části Klíč. Informace a články o připravovaném komunitnímu centru naplňovaly rovněž farní časopis Fchodoviny. Od roku 2002, kdy probíhá intenzívní příprava projektu, byly tyto články v polovině všech čísel.

V současné době je vybrán, opět komisí složenou ze zástupců farnosti a Arcibiskupství pražského, jako dodavatel stavby Metrostav a.s. a byla s ním dne 1. 7. 2005 uzavřena smlouva o dílo, zpracovává se prováděcí projekt a naděje, kterou v sobě mnozí z nás živí již od roku 1990, že se bude moci farnost sejít společně při velikonočních obřadech a nejen při nich, tak dostává svou věcnou podobu.

V Praze dne 25. 8. 2005

Ve spolupráci se členy pracovní skupiny zpracoval Ing. Petr Dvořák

Připravuje se další pokračování historických souvislosti....
 

KCMT - sál s výhledem na terasu
KCMT - sál s výhledem na terasu
Velikonoce
Velikonoce
KCMT - liturgie
KCMT - liturgie
KCMT- foto hotel Kupa
KCMT- foto hotel Kupa
KCMT- venkovní pohled na terasu
KCMT- venkovní pohled na terasu
uvedení nového kaplana
uvedení nového kaplana
sv. František
sv. František
Komunitní centrum Matky Terezy
Facebook Předchozí Další