Milí přátelé a čtenáři Fchodovin,
nedávno mi spadl ze srdce velký kámen. Asi jako každý rodič chce být svým dětem dobrým, laskavým, milosrdným otcem či matkou, dělala jsem si i já starosti s tím, že to neumím tak, jak by to mělo být. Dělám stále mnoho chyb. Ale dostal se mi do rukou Katolický týdeník č. 24 z 13. června a v homilii Sv. otce jsem mimo jiné četla:
„Pomysleme na podobenství o milosrdném otci. Ježíš vypráví o otci, který umí prokazovat svým dětem pouze lásku. Tento otec netrestá syna za jeho aroganci, dovede mu dokonce svěřit část dědictví a nechává jej odejít z domu. Bůh je Otec, říká Ježíš, avšak nikoli na lidský způsob, protože na tomto světě není žádný otec, který by se choval tak jako protagonista tohoto podobenství.“
A tato poslední věta mě doslova osvobodila. Toto podobenství jsem totiž vždy vnímala tak, že mám být jako ten otec v příběhu.
Katka